Antidiuretický hormon je tvořen v mozku, přesněji v oblasti hypotalamu. Následně je uvolňován do krve prostřednictvím podvěsku mozkového čili hypofýzy. Působením tohoto hormonu ledviny poznají, kolik vody mají v organismu ponechat, a kolik naopak vyloučit močí, přičemž čím více hormonu v krvi koluje, tím méně vody lidské tělo ztrácí. Dlouhodobě snížené množství antidiuretického hormonu či nedostatečná odpověď ledvin na jeho působení vede k řadě zdravotních problémů, zejména k vysokým ztrátám vody s hrozící dehydratací.
Vzácné onemocnění s názvem diabetes insipidus neboli žíznivka představuje jednu z možných příčin malého množství antidiuretického hormonu. Jedná se o chorobu způsobenou poruchou nervových buněk v hypotalamu či podvěsku mozkovém nebo nefungujícím spojením mezi těmito strukturami. Výsledkem je snížení vylučování hormonu do krve a narušení kontroly ideálního množství vody v těle. Mezi příznaky žíznivky patří:
Existence žíznivky je jen jedním z důvodů, proč by mělo být noční močení vždy vyšetřeno. V některých případech totiž může upozorňovat na přítomnost závažného onemocnění.
(veri)
Zdroj:
www.healthline.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
