Pokles počtu kuřáků v USA byl mezi psychiatrickými pacienty v posledních sedmi letech významně pomalejší než u duševně zdravých jedinců. Vyššího podílu zanechání kouření bylo dosaženo u pacientů, u nichž byla duševní porucha léčena. Výsledky ukazují, že intervence zaměřené na zanechání kouření u obecné populace nejsou u psychiatrických pacientů příliš účinné.
Je známo, že mezi pacienty s duševní poruchou je vyšší podíl kuřáků. Tento průzkum porovnával pokles počtu dospělých osob závislých na tabáku u reprezentativního vzorku populace USA v závislosti na přítomnosti psychického onemocnění (Medical Expenditure Panel Survey, MEPS, 2004–2011). Populace zahrnovala 32 156 respondentů, kteří uváděli psychickou poruchu nebo léčbu z důvodu psychické poruchy, a 133 113 osob bez duševní poruchy. Druhá část průzkumu (National Survey of Drug Use and Health, NSDUH, 2009–2011) byla zaměřena na podíl kuřáků mezi pacienty s psychickou poruchou, kteří přestali kouřit (posledních 30 dnů nekouří). Tato část zahrnovala 14 057 osob a hodnotila závislost zanechání kouření na léčbě psychického onemocnění.
Výsledky ukázaly pokles kuřáků mezi dospělými bez psychického onemocnění z 19,2 % na 16,5 % (p < 0,001), zatímco u psychiatrických pacientů se podíl kuřáků ve stejném období významně nezměnil z 25,3 % na 24,9 % (p = 0,50). Rozdíl mezi skupinami je statisticky významný (p = 0,005). Léčba psychického onemocnění během posledního roku byla u psychiatrických pacientů spojena s vyšší pravděpodobností zanechání kouření (37,2 % vs. 33,1 %, p = 0,005).
V USA bylo v období 2004–2011 dosaženo významného pokroku v prevenci kouření. Zdá se ale, že intervence byly zaměřeny spíše na obecnou populaci a měly minimální vliv na pacienty s psychickým onemocněním. Situace v České republice může být podobná.
(zza)
CHA-2016.02.002
Zdroj: Cook B. L., Wayne G. F., Kafali E. N., et al. Trends in smoking among adults with mental illness and association between mental health treatment andsmoking cessation. JAMA. 2014 Jan 8; 311 (2): 172–82; doi: 10.1001/jama.2013.284985.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
