Výsledky, které autoři z univerzit ve Velké Británii, Austrálii, Nizozemí a Belgii publikovali v prestižním odborném časopisu Lancet, ukazují, že kombinovaná léčba časné revmatoidní artritidy metotrexátem a etanerceptem je účinná.
Údaje vycházejí ze studie COMET (combination of methotrexate and etanercept in active, early, moderate to severe rheumatoid arthritis), což je multicentrická randomizovaná, dvojitě zaslepená paralelní studie, která porovnávala léčbu samotným metotrexátem s kombinační léčbou metotrexátem a etanerceptem.
Studie zahrnovala 542 pacientů s revmatoidní artritidou, kteří byli léčeni buď prvním, nebo druhým způsobem po dobu dvou let. Hlavními sledovanými parametry ve studii bylo dosažení klinické remise choroby a zastavení radiologicky patrné progrese onemocnění v čase 52 týdnů po zahájení léčby.
Hodnocení bylo objektivizováno pomocí skóre DAS28 (disease activity score pro 28 kloubů) a modifikovaného celkového skóre Sharp. Etanercept byl podáván v dávce 50 mg týdně.
U celkem 265 pacientů léčených kombinací léků došlo ke klinické remisi ve 132 případech (50 %), ve skupině léčené jen metotrexátem bylo totéž pozorováno jen u 73 z 263 pacientů (28 %). Neprogredující radiologický nález byl pozorován u 80 % pacientů léčených kombinací etanercept s metotrexátem a jen u 59 % pacientů v kontrolní skupině. Přitom vedlejší účinky byly v obou skupinách srovnatelné.
Autoři uvádějí, že kombinační terapie umožňuje do roka od jejího nasazení dosáhnout klinické remise u pacientů s časnou závažnou formou revmatoidní artritidy. Kromě zlepšení kvality života pacientů má tato jinak poměrně drahá léčba nezanedbatelný ekonomický přínos v tom, že jsou pacienti schopni pracovat, pokud byla léčba zahájena včas.
(jin)
Zdroj: The Lancet, Volume 372, Issue 9636, Pages 375–382, 2 August 2008.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
