Fyzická nečinnost je v globálním měřítku vedoucím rizikovým faktorem mortality a morbidity. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by měl dospělý člověk v průběhu týdne absolvovat nejméně 2,5−6 hodin středně intenzivní aerobní fyzické aktivity nebo 75−150 min intenzivní aerobní zátěže. Za posledních 20 let však nebyly pozorovány pokroky v zapojení populace do pravidelného pohybu a 1 ze 4 dospělých tak podle aktuálních odhadů zůstává nedostatečně fyzicky aktivní.
Oblast primární péče se jeví jako ideální prostor pro edukaci o důležitosti pohybové aktivity. Jaká je ovšem reálná účinnost takovýchto intervencí? Autoři prezentovaného systematického přehledu a metaanalýzy se rozhodli robustně a komplexně zhodnotit data z randomizovaných kontrolovaných studií a odpovědět na otázku, zda edukace či připomínky o důležitosti fyzické zátěže vedou u pacientů v primární péči ke zvýšení jejich středně intenzivní či intenzivní pohybové aktivity.
Systematický přehled a metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií extrahovala data z četných databází (např. Medline, Embase, PsycINFO), registrů klinických studií (např. Cochrane Library, ClinicalTrials.gov) a šedé literatury (OpenGrey). Do metaanalýzy byla zařazené výzkumy publikované do září 2020. Zařazené práce představují studie intervencí zaměřených na aerobní fyzickou aktivitu střední až intenzivní zátěže (MVPA), které byly prováděné zdravotníky v primární péči a zahrnovaly kontrolní skupinu.
U získaných dat bylo pomocí nástroje Cochrane risk of bias v.2 hodnoceno riziko systematické chyby. Primárním sledovaným parametrem byl rozdíl v MVPA mezi intervenční a kontrolní skupinou (v minutách za týden) od zahájení studie po ukončení sledování. Dalším parametrem byla pravděpodobnost splnění pobídky k fyzické aktivitě v průběhu sledování.
Do metaanalýzy bylo zahrnuto 46 randomizovaných kontrolovaných studií s celkem 16 198 účastníky sledovanými po dobu 3–60 měsíců. Většina studií byla provedená v USA (n = 16), Velké Británii (n= 9), Nizozemsku (n = 9) a Španělsku (n = 7). Ostatní data pocházela ze studií provedených v zemích EU, Kanadě či Kataru. Většina studií rekrutovala účastníky ve zvýšeném riziku onemocnění nebo již nemocné, případně pohybově neaktivní osoby.
Primárním cílem většiny intervencí byla fyzická aktivita, eventuálně v kombinaci s dietním režimem. Ve většině studií prováděli intervence praktičtí lékaři, zdravotní sestry a fyzioterapeuti, dále také nutriční poradci, dietologové, zdravotní poradci a další specialisté. Přibližně polovina intervencí byla provedená v několika krátkých sezeních, dále formou intenzivních sezení nebo krátké jednorázové intervence. Ve většině studií byla fyzická aktivita MVPA stanovena pomocí sebehodnocení.
Intervence vedly u pacientů ke zvýšení MVPA průměrně o 14 min/týden oproti kontrolní skupině (95% interval spolehlivosti [CI] 4,2–24,6; p = 0,006). Výsledky však byly značně heterogenní. Studie, které používaly k měření fyzické aktivity technologie, neprokázaly žádný významný rozdíl v MVPA v jednotlivých skupinách (průměrný rozdíl 4,1 min/týden; 95% CI –1,7 až 9,9; p = 0,17). Ve studiích vycházejících ze sebehodnocení pacientů dosahovali účastníci intervence v průměru o 24 min/týden více MVPA než kontrolní skupiny (95% CI 6,3–41,8; p = 0,008).
Intervence zvyšovaly pravděpodobnost, že pacienti splní doporučení pro MVPA, o 33 % (95% CI 1,17–1,50; p < 0,001; heterogenita I2 = 25 %; p = 0,11) oproti kontrolám. Častější intervence (nejméně 5 setkání) měly větší vliv na prodloužení MVPA, než tomu bylo v případě méně častých kontaktů a intervencí ze strany zdravotníků první linie. 14 ze 46 zahrnutých studií bylo vystaveno vysokému riziku zkreslení, nicméně analýzy citlivosti vylučující tyto studie výsledky nezměnily.
Fyzická aktivita má pozitivní vliv na širokou škálu parametrů zdraví, a proto je nalezení účinných strategií pro motivaci pacientů k pohybu velmi žádoucí. Zdravotníci v primární péči hrají zásadní roli v podpoře a motivaci populaci ke zvýšení míry fyzické aktivity, a tím také zlepšení zdravotních výsledků.
Intervence prováděné zdravotnickými profesionály v primární péči se dle výsledků této metaanalýzy zdají být účinné a vedly ke zvyšování fyzické aktivity střední až intenzivní zátěže v průměru o 14 minut týdně. Ačkoliv se toto zvýšení může jevit jako nízké, i malý nárůst fyzické aktivity má klinický význam. Jiné systematické přehledy uvádějí, že nárůst MVPA o 2 min/den (14 min/týden) je spojené s 11% snížením mortality ze všech příčin.
(lexi)
Zdroj: Kettle V. E., Madigan C. D., Coombe A. et al. Effectiveness of physical activity interventions delivered or prompted by health professionals in primary care settings: systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. BMJ 2022; 376: e068465, doi: 10.1136/bmj-2021-068465.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
