Dle předběžných výsledků u dvou pacientů s těžkou formou revmatoidní artritidy se zdá, že intraartikulární aplikace genů kódujících cytokinový blokátor podstatně snižuje bolest v kloubu, a to minimálně krátkodobě. Tyto údaje tak poskytují první dokumentovaný klinický důkaz, že lokální genová terapie vede k prokazatelné úlevě při revmatoidní artritidě u lidí. Úspěchy patří německým vědcům a publikovány byly v únoru 2009 v časopise Human Gene Therapy.
Hlavní motivací lékařů bylo vyřešit problém, jak dopravit antiartritický protein v nezměněné podobě do artritického kloubu. Druhotnými výhodami měly být menší vedlejší nežádoucí účinky, nižší náklady a lepší účinnost. Již v minulosti lékaři odhalili, že lokální genová terapie je účinná na zvířecích modelech s touto nemocí, a výsledky první fáze klinického testování potvrdily, že geny mohou být do kloubu bezpečně dopraveny a exprimovány.
U pacientů ze současné studie byla plánována chirurgická synovektomie metakarpofalangeálních (MCP) kloubů 1.–3. prstu na obou rukou. Prvnímu pacientovi bylo 35 let a měl aktivní, vysoce zánětlivou formu choroby. Druhému bylo 60 let a forma jeho onemocnění byla méně akutní. Během výkonu byly na jedné ruce získány synoviální fibroblasty a byly infikovány retrovirovým vektorem kódujícím cDNA antagonisty humánního receptoru pro interleukin-1 (IL-1Ra). Do jednoho či dvou MCP kloubů na kontralaterální straně pak byly vpraveny geneticky modifikované buňky a do kontrolního kloubu byly vpraveny synoviální fibroblasty neinfikované.
U prvního pacienta, kterému byly infikované buňky aplikovány do dvou kloubů, došlo k ústupu bolesti až o 85 % během jednoho dne a oba klouby byly nebolestivé celý následující týden. U druhého pacienta sice rovněž došlo k odpovědi na léčbu, nicméně ta byla pomalejší a méně úplná. Bolest ustoupila o 70 % během 2. a 3.týdne. U kontrolních kloubů pak došlo pouze k velmi mírné úlevě v průběhu 3. a 4.týdne.
Autoři poznamenávají, že systémová léčba rekombinantním IL-1Ra má u revmatoidní artritidy omezenou účinnost. Je totiž možné, že se nepodaří dosáhnout trvalých terapeutických koncentrací IL-1Ra v kloubech. Její budoucnost vidí proto spíše u osteoartritidy, která jako nevyléčitelná a také téměř neléčitelná choroba představuje obrovský socioekonomický problém.
(pes)
Zdroj: Peter Wehling: Clinical Responses to Gene Therapy in Joints of Two Subjects with Rheumatoid Arthritis, Human Gene Therapy. February 2009, 20 (2): 97–101. DOI: 10.1089/hum.2008.075
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.