Dutina ústní představuje vysoce vaskularizovanou vstupní bránu do dýchacího a trávicího systému. Má velmi rozmanité členění a jednotlivé mikroorganismy přednostně kolonizují různé povrchy a niky. Orální mikrobiom tvoří druhou největší a nejkomplexnější mikrobiální komunitu v lidském organismu, která je navíc součástí vysoce propojené řady dalších mikrobiomů. Ve více než 700 druzích jsou zahrnuty bakterie, houby, viry, archea a prvoci a pouze 54 % z nich je kultivovaných a identifikovaných.
Komenzální mikrobiom hraje důležitou roli při udržování orálního i systémového zdraví. Rovnováha je zajišťována antagonistickými i vzájemnými mezidruhovými interakcemi a současně ji ovlivňuje celá řada endogenních a exogenních faktorů. Moderní techniky sekvenování a množství důkazů o mikrobiální diverzitě potvrdily vztah mezi změnami orálního mikrobiomu a rozvojem některých autoimunitních a metabolických chorob.
Výše uvedené skutečnosti naznačují, že by orální mikrobiální kultury mohly být potenciálním zdrojem biomarkerů při diagnostice některých systémových onemocnění. Není však dosud spolehlivě prokázáno, zda změny ve složení jsou jejich příčinou, nebo důsledkem.
Zvýšení pH prostřednictvím inhibitorů protonové pumpy (IPP) se týká nejen žaludku a tenkého střeva, ale i jícnu a dutiny ústní. Mishiro et al. provedli randomizovanou kontrolovanou studii s 10 zdravými dobrovolníky bez medikace, kterým byl po dobu 4 týdnů podáván esomeprazol v dávce 20 mg. Analýzou vzorků slin a tekutin z parodontálního chobotu zjistili snížení počtu rodů Neisseria a Veillonella ve slinách a nárůst bakteriální rodu Leptotrichia v gingivální štěrbinové tekutině.
Mezi léčiva, která negativně zasahují do přirozeného lidského mikrobiomu, patří antibiotika. O působení mnoha dalších, často dlouhodobě užívaných léčiv na střevní a potažmo orální mikrobiom zatím není dostatek informací.
Jedna z mála studií, které se zaměřily na zkoumání vlivu běžně používaných léků na orální mikrobiom, byla publikována v roce 2021. DeClercq et al. analyzovali vzorky slin od 1214 jedinců, přičemž 53 % z nich neudávalo žádnou medikaci, 26 % používalo 1 lék a 21 % uvedlo ≥ 2 léky. Mezi 3 nejčastěji používaná léčiva patřily hormony štítné žlázy (thyroxin), statiny a IPP. Cílem studie bylo zjistit, zda existují rozdíly ve složení mikrobiomu mezi skupinami bez medikace, uživateli jednoho a více léků a dále mezi probandy s medikací konkrétně IPP, statinem a thyroxinem.
Z výsledků mimo jiné vyplynulo, že léčba thyroxinem, na rozdíl od statinů, významně zvýšila alfa diverzitu v dutině ústní a užívání statinu bylo spojeno s malými posuny ve prospěch specifických rodů kmene Firmicutes. Studie tak ukázala, že běžně používaná léčiva mají u jedinců bez závažných chronických onemocnění pouze zanedbatelný vliv na mikrobiální diverzitu orálního, specificky slinného mikrobiomu.
Vliv na orální mikrobiom mohou mít také některá antiseptika obsažená v ústních vodách. Závěry několika studií, jež se věnovaly souvislostem mezi každodenním používáním ústních vod a změnami v ústním mikrobiomu, ukazují, že výsledný efekt závisí na charakteru použité látky. Výplachy dutiny ústní chlorhexidinem po dobu 7 dnů zvýšily zastoupení rodů Neisseria, Streptococcus a Granulicatella a zredukovaly výskyt Actinomyces, naproti tomu dlouhodobá aplikace vedla k významné redukci počtu několika rodů a druhů. Ústní vody obsahující cetylpyridiniumchlorid specificky inhibovaly počet rodů spojených s rozvojem gingivitidy, např. Tannerella, Peptococcus, Selenomonas nebo Prevotella.
Ústní mikrobiom je v průběhu života utvářen mnoha vnějšími i vnitřními faktory. Ačkoliv je výzkum dopadu léčiv na jeho složení zatím velmi limitovaný, z komplexního hlediska je třeba uvažovat nad jejich možným vlivem na patogenezi nejen parodontálních, ale i systémových onemocnění.
(zemt)
Zdroje:
1. DeClercq V., Nearing J. T., Langille M. G. I. Investigation of the impact of commonly used medications on the oral microbiome of individuals living without major chronic conditions. PLoS One 2021; 16 (12): e0261032, doi: 10.1371/journal.pone.0261032.
2. Caselli E., Fabbri C., D'Accolti M. et al. Defining the oral microbiome by whole-genome sequencing and resistome analysis: the complexity of the healthy picture. BMC Microbiol 2020; 20 (1): 120, doi: 10.1186/s12866-020-01801-y.
3. do Amaral G. C. L. S., Hassan M. A., Sloniak M. C. et al. Effects of antimicrobial mouthwashes on the human oral microbiome: systematic review of controlled clinical trials. Int J Dent Hyg 2023; 21 (1): 128−140, doi: 10.1111/idh.12617.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
