Ani po dlouhých letech, kdy byly prokazovány úspěchy léčby růstovým hormonem u dětí, které trpěly jeho deficiencí, nebylo stále jasné, jaké jsou účinky léčby na růst dětí malého vzrůstu, které deficitem somatotropinu netrpí.
Podle profesora Albertsson-Wiklanda z pediatrického centra pro výzkum růstu při univerzitě ve švédském Göteborgu zvýšila léčba somatotropinem vzrůst dětí, u kterých nebyla přítomna deficience růstového hormonu, v průměru o 7,6 centimetrů. U některých dětí byl dokonce zaznamenán výškový přírůstek až o 20 centimetrů.
V této studii byla vyhodnocována data o průběhu léčby u 150 dětí menšího vzrůstu po dobu více než dvaceti let. Tyto děti byly náhodně rozděleny do tří skupin. Děti v kontrolní skupině nebyly nijak léčeny. Dětem ve druhé skupině byly podávány nízké dávky somatotropinu a dětem ve třetí skupině vysoké dávky somatotropinu.
Zatímco dosavadní studie se věnovaly účinkům léčby růstovým hormonem u dětí podprůměrného vzrůstu, tato studie může poskytnout přehlednější výsledky, neboť jde o jedinou randomizovanou kontrolovanou studii, která sledovala úspěšnost dvou rozdílných dávkovacích schémat u prepubertálních dětí, kde byl zjišťován i konečný vzrůst.
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují odpověď na léčbu somatotropinem. Patří mezi ně výška při narození a rychlost růstu v průběhu prvních let života. Také bylo zjištěno, že lépe než děti rodičů menšího vzrůstu na léčbu růstovým hormonem odpovídají děti rodičů normálního vzrůstu.
Nyní je ale zapotřebí dalších studií, které by umožnily individualizovat dávku somatotropinu u jednotlivých dětí podle toho, jaká je růstová odpověď jejich organizmu na léčbu.
(hak)
Zdroj: Albertsson-Wikland et al. Dose-Dependent Effect of Growth Hormone on Final Height in Children with Short Stature without Growth Hormone Deficiency. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 2008; 93 (11): 4342 DOI: 10.1210/jc.2008-0707.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
