Lupénka je závažné zánětlivé onemocnění, které často pro efektivní zvládnutí příznaků vyžaduje systémovou terapii. V léčbě se mimo jiné používá etanercept a úzkospektré ultrafialové světlo B o vlnové délce 310–312 nm (NB-UVB).
V časopise Journal of Drugs in Dermatology byla publikována studie, která měla za cíl ověřit účinnost a snášenlivost právě kombinované léčby etanerceptem a NB-UVB. Během 12 měsíců byl ve skupině 86 pacientů s psoriázou podáván etanercept v dávce 50 mg dvakrát týdně a dále byla třikrát týdně prováděna fototerapie NB-UVB.
Dávka UVB se přizpůsobovala podle následujícího schématu. O zvýšení dávky bylo rozhodnuto, pokud se neobjevil erytém, při asymptomatickém erytému se dávka neměnila a při symptomatickém erytému se dávka vždy vrátila na předchozí hladinu. Dávka etanerceptu naproti tomu zůstávala konstantní.
Prvotní kritérium úspěchu léčby bylo stanoveno jako 75% zlepšení v indexu PASI (Psoriasis Area and Severity Index) – tedy PASI 75. Později se přidaly PASI 90, PASI 100 a index DLQI (Dermatology Life Quality Index), vycházející z osobního hodnocení pacientů.
Ve 12. týdnu dosáhlo 26 % pacientů ve studii PASI 100, celkem 58 % pacientů dosáhlo PASI 90 a 85 % se zlepšilo na PASI 75. Průměrné zlepšení oproti původnímu stavu v indexu DLQI bylo 84%. Nebyly zaznamenány žádné neočekávané nebo nežádoucí účinky.
Dvanáctitýdenní kombinovaná terapie etanerceptem a fototerapií NB-UVB byla dobře tolerována a přinesla klinicky významné zlepšení symptomů u mírné a těžké psoriázy. Kromě těchto výsledků, které vzešly z pacienty zaznamenávaného hodnocení, bude zapotřebí v budoucnu provést kontrolovanou klinickou studii se zaměřením na bezpečnost a účinnost popisované kombinované léčby psoriázy.
(ian)
Zdroj: Kircik, Bagel: Utilization of narrow-band ultraviolet light B therapy and etanercept for the treatment of psoriasis (UNITE): efficacy, safety, and patient-reported outcome. J Drugs Dermatol, 2008, 7 (3), 245–253.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
