Jen asi polovina lidí s infekcí HCV dosáhne úplného vyléčení nebo trvalé virologické odpovědi (SRV) po dokončení současné standardní léčby pegylovaným interferonem a ribavirinem. Výzkumní pracovníci proto ověřují různé terapie s nadějí na zpomalení, zastavení, nebo dokonce zvrácení progrese jaterního poškození u pacientů, kteří se nezbavili viru.
Na 43. výročním zasedání Evropské asociace pro studium jater (EASL) v Miláně američtí vědci prezentovali nejnovější výsledky ze srovnávací studie terapií určených ke zmírnění komplikací u pacientů s pokročilým onemocněním jater.
Studie se účastnilo 555 pacientů, kteří nereagovali na terapii interferonem, a náhodně vybraným (1 : 1) byly podávány nízké dávky (0,5 mikrogramů/kg/týden) pegylovaných interferonů alfa-2b (PegIntron) nebo 0,6 mg kolchicinu dvakrát denně po dobu 4 let. Kolchicin je látka, která prokazatelně brzdí mitózu a produkci fibrinu.
Účastníci obou sledovaných terapií měli podobné demografické charakteristiky – ze 70 % to byli muži, v 87 % běloši, jejich průměrný věk byl 51 let. V základu měli všichni Ishakovo skóre fibrózy F3-F6, 78 % mělo cirhózu a 45 % mělo portální hypertenzi.
Účastníci byli posuzováni každé 3 měsíce a screening na hepatocelulární karcinom byl prováděn každých 6 měsíců. Konečnými klinickými stavy bylo selhání jater, smrt, transplantace jater, krvácení z jícnových varixů a rozvoj hepatocelulárního karcinomu. Byly provedeny analýzy jak "intent to treat", tak „per protocol“.
Na základě výsledků došli autoři k závěru, že u pacientů s portální hypertenzí vede udržovací léčba pegylovaným interferonem ke zvýšenému přežívání bez příznaků nemoci. U pacientů bez portální hypertenze však po neúspěšné eradikaci další podávání pegylovaného interferonu obdobný účinek nemá. Při neúspěchu eradikační léčby by však lékař u pacientů s portální hypertenzí měl na další léčbu pegylovaným interferonem pomýšlet.
(zep)
Zdroj: Afdhal H, Levine R, Brown R, and others. Colchicine versus Peg-Interferon Alfa 2b Long Term Therapy: Results of the 4 Year COPILOT Trial. 43rd annual meeting of the European Association for the Study of the Liver (EASL 2008). Milan, Italy. April 23–27, 2008.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
