Etanercept samotný nebo v kombinaci s metotrexátem, ne však už samotný metotrexát, pomáhá obnovit normální růst u dětí s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA). Toto zjištění vyplynulo z nové studie amerických vědců.
JIA je asociována s chronickým zánětem, který pak rezultuje ve snížení růstu a rozvoje a ve funkční poškození. Krátkodobé studie (dvouleté) již dříve prokázaly, že etanercept je u pacientů s JIA bezpečný a účinný. V oddělené analýze stejné studie bylo zjištěno, že etanercept byl účinný a bezpečný po 3 letech u 594 dětí s polyartikulární nebo systémovou JIA a že zhodnocení aktivity nemoci lékařem (physician’s global assessment) a celkový počet aktivních kloubů se zlepšily a zůstaly trvalé během tří let u těch pacientů, kteří pokračovali v užívání terapie.
V aktuální studii vědci hodnotili údaje ze stejného registru pacientů, přičemž se zaměřili na tělesnou výšku, hmotnost a BMI, a to na počátku léčby a pak každý rok po dobu tří let. Průměrné výškové, hmotnostní a BMI percentily se u pacientů léčených samotným metotrexátem signifikantně nezměnily. Avšak u pacientů léčených etanerceptem byl ve 3. roce prokázán nárůst průměrné výšky o 4,8 % oproti vstupní hodnotě. U pacientů léčených etanerceptem v kombinaci s metotrexátem byl pak prokázán nárůst průměrné tělesné výšky o 2,4, 3,3 a 5,6 percentilového bodu v 1., 2. a 3. roce sledování.
Statisticky signifikantní nárůsty percentilů průměrné tělesné hmotnosti byly pozorovány v roce 1, 2 i 3 v obou skupinách léčených etanerceptem (7,4, 10,0 a 13,0 percentilového bodu pro etanercept samotný a 2,9, 6,9 a 8,4 pro etanercept s metotrexátem). Podobné signifikantní vzestupy byly u percentilů BMI (nárůst z 9,6 na 13,8 ve skupině léčené etanerceptem a nárůst z 2,1 na 5,2 percentilového bodu ve skupině léčené kombinací etanercept / metotrexát).
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
