Česká republika se opakovaně objevuje na celosvětově prvním místě v incidenci zhoubných nádorů ledvin. U třetiny nemocných je navíc onemocnění diagnostikováno v pokročilém nebo metastazujícím stadiu. V současné době však neexistují validované prediktivní faktory celkového přežití (OS – overall survival) stanovované před terapií pokročilého karcinomu ledvin (RCC z angl. renal cell carcinoma).
Vysoké koncentrace laktátdehydrogenázy (LDH) v séru jsou spojeny se špatnou prognózou u pacientů s řadou onkologických onemocnění včetně RCC. Cílem studie výzkumné skupiny pod vedením Dr. A. Armstronga z Duke Cancer Institute bylo zjistit, zda je LDH prognostickým faktorem a zda má prediktivní hodnotu u pacientů s pokročilým RCC.
Autoři studie retrospektivně hodnotili koncentraci LDH v séru 404 pacientů s pokročilým RCC před podáváním buďto temsirolimu (inhibitoru mTOR – mammalian target of rapamycin), nebo interferonu alfa a po něm v rámci mezinárodní randomizované klinické studie (fáze III klinického testování). Pomocí modelu poměrného hazardu byla testována prediktivní hodnota koncentrace LDH před započetím terapie ve vztahu k celkovému přežití.
Interakce mezi LDH a typem léčby byla pro celkové přežití statisticky signifikantní (p = 0,016). U 140 pacientů s koncentrací LDH nad horní hranicí normy se celkové přežití významně prodloužilo u těch, kteří byli léčeni temsirolimem. U 264 pacientů s normálními hladinami LDH nedošlo k delšímu celkovému přežití při srovnání temsirolimu a terapie interferonem. LDH zůstala nezávislým prediktorem i po přidání dalších prognostických faktorů do finálního modelu.
Tato studie prokázala, že koncentrace LDH je prognostickým i prediktivním biomarkerem delšího přežívání u vysoce rizikových pacientů s pokročilým karcinomem ledvin léčených temsirolimem.
(onse)
Zdroj: Armstrong A. J., George D. J., Halabi S. Serum lactate dehydrogenase predicts for overall survival benefit in patients with metastatic renal cell carcinoma treated with inhibition of Mammalian target of rapamycin. J Clin Oncol. 2012; 30 (27): 3402–7; doi:10.1200/JCO.2011.40.9631
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
