Některé prvky byly považovány za důležité pro dobrý život v obou zemích a ve všech věkových kategoriích (kupříkladu pozitivní vztahy s rodinnými příslušníky), zatímco jiné faktory se mezi jednotlivými zeměmi lišily. Například Američané častěji označovali jako důležitou víru. Mladší dospělí zase kladli důraz na to, mít dobrou práci. Obecně vnímání dobrého života významně souviselo s životní pohodou a fyzickým zdravím.
Mezi respondenty z USA a země vycházejícího slunce se v rámci výzkumu projevily určité rozdíly mezi tím, co považují za zásadní pro to, aby byli šťastní.
Američané uváděli mezi prvními pěti nejdůležitějšími faktory dobré vztahy s rodinou (67,3 %), víru (56,9 %), pozitivní myšlení (53,0 %), absenci onemocnění (35,6 %) a přátelství (29,1 %).
Naproti tomu Japonci kladli největší důraz na fyzickou zdatnost a sílu (79,8 %), dobré vztahy s rodinou (76,4 %), dostatek peněz na uspokojení základních potřeb (50,1 %), absenci onemocnění (41,1 %) a pozitivní myšlení (33,9 %).
Oba zkoumané národy tedy shodně považují za nejdůležitější pro svou životní pohodu dobré rodinné vztahy, zdraví a pozitivní myšlení. Američané navíc akcentují víru a přátelství, pro Japonce je zase nejpodstatnější fyzická zdatnost a síla a dostatek peněz.
Starší respondenti z USA i Japonska se shodovali na tom, že velmi důležitými prvky dobrého života jsou nepřítomnost nemoci, nezávislost, dostatek peněz na pokrytí základních potřeb a víra.
Naopak mladší lidé zdůrazňovali radost ze života, smysluplnost, lásku a sebepéči, přátelství, relaxaci, klid, a spokojenost. Jako podstatné pro dobrý život považovali také mít dobrou práci.
Slovo „wellbeing“ lze přeložit různými způsoby, například jako životní pohodu, blahobyt nebo dobré životní podmínky. Všechno dohromady si pod tímto pojmem představovali američtí i japonští respondenti, jejichž vnímání dobrého života je významně spojeno s psychickou pohodou.
S wellbeingem účastníci studie spojovali zejména smysl života, neustálé učení a růst, pozitivní myšlení a víru. Naopak pod tento pojem nezahrnuli nezávislost, radost ze života, absenci onemocnění, dobrou práci a dostatek peněz.
Lidé, kteří považovali smysluplnost a neustálé učení a růst za jedny z nejdůležitějších faktorů dobrého života, současně lépe hodnotili své fyzické zdraví.
Naopak lidé, kteří k nejpodstatnějším prvkům dobrého života řadili lásku a sebepéči, označovali svoje zdraví jako horší. Také měli více chronických obtíží, stejně jako ti, pro něž je pro dobrý život zásadní nezávislost.
Méně dlouhodobých potíží měli naproti tomu respondenti, jež si nejvíce cenili pozitivních vztahů s rodinnými příslušníky.
Na závěr autoři studie uvádějí, že v rozporu s jejich hypotézou byly s nižším počtem chronických zdravotních potíží spojeny optimismus (kromě osob, které vyzdvihovaly pozitivní myšlení) a dobré vztahy s ostatními (s výjimkou respondentů zdůrazňujících roli přátelství pro kvalitní život).
Životním štěstím se zabývají i čeští vědci, ale z trochu jiného úhlu. Deset let zkoumali mladé dospělé ve věku 18 až 30 let v Česku a současně se snažili přijít na to, jak vytvořit zdravější, šťastnější a odolnější společnost. Psychický stav populace má totiž významné ekonomické i celospolečenské důsledky.
„Zjištění, která výzkum přináší, nám pomáhají včas identifikovat příznaky duševních onemocnění. Můžeme tak vytvořit účinnou strategii i cílené programy prevence, zabránit rozvoji vážných problémů a výrazně zlepšit kvalitu života mladých dospělých,“ říká prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN. Výzkum podle něj může přispět k většímu pochopení toho, jak podporovat a chránit duševní zdraví lidí v období, které je klíčové pro formování identity, budování kariéry a vytváření trvalých vztahů.
(eve)
Zdroje:
1. Willroth, E. C. et al. Perceptions of a good life: Associations with culture, age, wellbeing, and health. European Journal of Personality, 38(3), 405–425, doi: 10.1177/08902070231186344.
2. Jak je na tom psychika mladých dospělých? Vědci ji v unikátním výzkumu studovali deset let. Tisková zpráva. Praha, 21. 5. 2024. Dostupná na: https://www.lf1.cuni.cz/jak-je-na-tom-psychika-mladych-dospelych-vedci-ji-v-unikatnim-vyzkumu-studovali-deset-let
