Nizozemská studie publikovaná v medicínském časopise Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism potvrdila souvislost mezi kouřením po menopauze a zvýšenou hladinou pohlavních hormonů. Ta dále představuje již známé riziko rozvoje řady onemocnění.
Postmenopauzální ženy, které kouří, mají dle nizozemské studie vyšší hladiny estrogenů a androgenů v porovnání se stejně starými nekuřačkami, přičemž u těžkých kuřaček jsou tyto hodnoty nejvyšší. Dříve provedené studie již potvrdily, že vysoké hladiny těchto pohlavních hormonů představují potenciální rizikový faktor vzniku nádorového onemocnění prsu či endometria a dále i rozvoje diabetu mellitu 2. typu.
Ukazuje se tedy, že kouření zřejmě prostřednictvím výše zmíněného ovlivnění množství pohlavních hormonů v ženském organismu po menopauze zvyšuje pravděpodobnost rozvoje jmenovaných chorob. Vedle přímého toxického a kancerogenního vlivu tabákového kouře tak mohou být hormonální mechanismy ovlivněné kouřením patrně další součástí patogeneze některých chronických onemocnění.
Autoři studie analyzovali krevní vzorky 2 030 postmenopauzálních žen ve věku mezi 55 a 81 lety. Účastnice studie byly rozčleněny do tří skupin: bývalé kuřačky, kuřačky a nekuřačky. Z výsledků vyplynulo, že v současnosti kouřící ženy vykazují nejvyšší hladiny androgenů a estrogenů, zatímco bývalé kuřačky mají podobné hladiny těchto hormonů v porovnání s nekuřačkami.
Podle autorky studie Judith Brand, MSc, vede zanechání kouření k téměř okamžitému snížení elevovaných hladin pohlavních hormonů. Odvyknutí kouření proto představuje účinnou prevenci chorob, jejichž vznik a rozvoj jsou se zvýšenou hladinou androgenů a estrogenů prokazatelně spojeny.
(veri)
CHA-2016.02.002
Zdroj: Brand J. S. et al. Cigarette smoking and endogenous sex hormones in postmenopausal women. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 2011 Oct; 96 (10): 3184–92; doi: 10.1210/jc.2011-1165
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
