Nová studie nedávno publikovaná v Journal of Neuroscience zjistila, že kognitivní trénink nemá žádný vliv na rozhodovací proces zdravého mladého dospělého jedince ani na další mozkové funkce mimo těch, které jsou přímo součástí tréninku.
Nová studie nedávno publikovaná v Journal of Neuroscience zjistila, že kognitivní trénink nemá žádný vliv na rozhodovací proces zdravého mladého dospělého jedince ani na další mozkové funkce mimo těch, které jsou přímo součástí tréninku.
V poslední dekádě byl kognitivní trénink velmi populární, lidé se těchto „mozkových her“ na podporu paměti, pozornosti či kognitivní flexibility účastnili s nadějí na celkové zlepšení mozkových funkcí. Během procesu rozhodování dává člověk obvykle přednost okamžité odměně před pozdější a odměně nejisté před jistou. Tyto vzorce chování však v každodenním životě mohou mít negativní dopady na zdraví jedince. Autoři se proto rozhodli prozkoumat, jestli je možné pomocí cvičení exekutivních kognitivních funkcí dosáhnout změny v procesu rozhodování, která by vedla ke snížení rizika nezdravého chování (kouření, přejídání).
Jednalo se o randomizovanou kontrolovanou studii, které se účastnilo 128 zdravých mladých dospělých (71 mužů, 57 žen). První skupina po dobu 30 minut 5 dní v týdnu prováděla trénink mozkových funkcí, druhá skupina hrála stejně často videohry. Studie trvala 10 týdnů a využívány byly komerční kognitivní tréninky dostupné na internetu, u videoher se jednalo o hry, jež si nekladou za cíl přímo trénovat exekutivní funkce.
Před absolvováním tréninku a po něm se účastníci podrobili kompletnímu testování kognitivních funkcí a vyšetření pomocí funkční magnetické rezonance, během kterého prováděli validované úkoly s výběrem mezi menší odměnou ihned oproti větší odměně později a výběrem mezi většími a nejistými odměnami oproti menším, ale jistým.
Oproti předpokladům autorů nebyl nalezen žádný důkaz, že by kognitivní trénink ovlivňoval nervovou aktivitu během procesu rozhodování nebo konkrétní výběr. Účastníci ze skupiny s kognitivním tréninkem se procvičováním zlepšili v úkolech, jež během tréninku prováděli, nicméně ve standardizovaných testech kognice dosáhly obě skupiny srovnatelného zlepšení. Míra zlepšení byla navíc stejná jako u lidí, kteří se studie neúčastnili.
Dostupné kognitivní tréninkové programy podle tohoto výzkumu zřejmě nemají na zdravé mladé dospělé větší efekt, než má standardní videohra, co se týče mozkové aktivity, procesu rozhodování nebo mozkových funkcí.
(epa)
Zdroje:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
