Ulcerózní kolitida je chronické zánětlivé onemocnění postihující především tlusté střevo. Léčba proto musí být dlouhodobá a neměla by přestávat ani ve chvílích, kdy je onemocnění v remisi.
I přes četné pokroky v léčbě a porozumění vzniku ulcerózní kolitidy zůstává přístup k tomuto onemocnění stále velkou výzvou.
V současnosti je základním preparátem pro léčbu nespecifických střevních zánětů tzv. 5-aminosalicylová kyselina (5-ASA). Tato látka má protizánětlivý účinek a blokuje aktivitu látek zodpovědných za rozvoj zánětu. Ulcerózní kolitida přispívá ke zvýšenému riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Proto je pro pacienty s nespecifickými střevními záněty užívání aminosalicylátů důležité při prevenci vzniku kolorektálního karcinomu.
Podle nejnovějších studií je u pacientů s rozsáhlou mírně až středně aktivní ulcerózní kolitidou výhodné kombinovat ústní a rektální (konečníkové) podání léků. Ústní forma se používá zejména u velmi rozsáhlého onemocnění s mírnou až střední aktivitou.
Aplikace léků konečníkem je na místě při léčbě ulcerózní kolitidy, která postihuje konečné úseky tlustého střeva (esovitou kličku a konečník). Většina obtíží při ulcerózní kolitidě je způsobena postižením v konečném úseku střeva. Proto se francouzští lékaři ve své studii zaměřili na to, zda může mít přidání rektální suspenze ke klasické léčbě nějaké výhody.
Pacientům s ulcerózní kolitidou podávali po dobu osmi týdnů léky, přičemž v prvním týdnu jim přidali i rektální suspenzi s 5-aminosalicylovou kyselinou. Počet nemocných v remisi a těch, u nichž došlo ke zlepšení zdravotního stavu, byl jak ve čtvrtém, tak i v osmém týdnu vyšší ve skupině, které byly v prvním týdnu aplikovány léky konečníkem. Podle výsledků studie jde o bezpečnou a dobře tolerovanou léčbu.
Dalším plusem je, že nemocní léčbu přijímali velmi dobře: 84 procent z nich by bylo ochotno podstoupit kombinovanou terapii i v budoucnosti.
(hak)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
