Candida auris získala své jméno podle místa své první izolace, a to vnějšího zvukovodu starší ženy v japonském Tokiu v roce 2009. Od té doby případů neustále přibývá a tato kvasinka se rozšířila do všech kontinentů kromě Antarktidy. Obecně vzato není C. auris hrozbou pro jinak zdravé jedince, ovšem oslabení či chronicky nemocní pacienti s invazivními zdravotnickými prostředky nebo pacienti dlouhodobě či často pobývající ve zdravotnických zařízeních jsou vystaveni zvýšenému riziku infekce, jež mnohdy končí fatálně.
CDC považuje C. auris za na naléhavou hrozbu z hlediska antimikrobiální rezistence, protože je často rezistentní vůči více druhům antimykotik, snadno se šíří ve zdravotnických zařízeních a může způsobit závažné infekce s vysokou úmrtností. „Rychlý nárůst a geografické rozšíření případů jsou znepokojující a zdůrazňuje to potřebu nepřetržitého sledování, rozšíření laboratorní kapacity, zrychlení diagnostických testů a dodržování prokázané prevence a kontroly infekcí,“ konstatovala epidemioložka a hlavní autorka zprávy CDC dr. Meghan Lymanová.
Incidence infektů způsobených C. auris je navíc zvýšená nejen v USA, ale také v evropských zemích.
První hlášený případ infektu C. auris v USA byl v roce 2016. Do konce roku 2021 bylo zaznamenáno celkem 3270 klinických případů a dalších 7413 potvrzených screeningem, ovšem bez manifestace. V letech 2019–2021 potvrdilo 17 zemí USA vůbec první výskyt C. auris. Celkově se počet klinických případů zvýšil z 476 v roce 2019 na 1471 v roce 2021. K nejrychlejšímu nárůstu případů došlo v letech 2020–2021.
Screening je důležitým nástrojem pro zabránění šíření onemocnění díky identifikaci pacientů s nemanifestující se infekcí. Pozitivní screening se v USA mezi lety 2020 a 2021 meziročně ztrojnásobil a celkem prokázal 4041 případů.
Počet případů se zvýšil z mnoha důvodů, včetně špatných postupů obecné prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních. Na druhé straně došlo ke zvýšení úsilí odhalovat (screening) a prokazovat případy infektů způsobených C. auris, což bylo zčásti způsobené i tlakem na zdravotní péči a veřejné zdravotní systémy během pandemie COVID-19.
ECDC provedlo celkem 3 průzkumy epidemiologické situace, kapacity laboratoří a připravenosti na C. auris v Evropě v období 2013–2017, dále v lednu 2018 až květnu 2019 a konečně v dubnu 2022 po rozsáhlé regionální epidemii ve zdravotnických zařízeních v Itálii. Tento průzkum se skládal ze 14 otázek týkajících se souhrnného počtu případů infekce nebo přenosu C. auris a ohnisek výskytu hlášených v období od června 2019 do prosince 2021, s možností doplnění zpětně zjištěných případů z předchozích období. Tímto způsobem byla získána data ze 30 evropských zemí mapující výskyt C. auris za posledních 9 let (2013–2021).
Za celé toto období bylo nahlášeno celkem 1812 případů, které se vyskytly v 15 zemích Evropy. V 11 zemích nebyly zjištěné žádné případy nákazy C. auris a ve 4 zemích nebyly dostupné informace na národní úrovni, což zvyšuje riziko nezjištěného přenosu a výskytu v Evropě.
Počet případů infekce nebo přenosu C. auris a zemí, jež hlásily klinické případy a ohniska, se v Evropě během let 2020–2021 zvýšil. 8 zemí reportovalo 335 případů v roce 2020 a 13 zemí 665 případů v roce 2021. V 5 zemích došlo k propuknutí epidemie, jedna země (Itálie) dokonce hlásila regionální endemii.
Nejvíce hlášených případů bylo jednoznačně ve Španělsku (n = 1377) a Itálii (n = 292), přičemž 242 z italských případů bylo reportováno v roce 2021. Na 3. místě co do počtu případů se umístilo Řecko (n = 74), následované Německem (n = 27) a Francií (n = 15).
V Česku byl za celou dobu reportován jediný případ výskytu C. auris, a to v roce 2019. Významnější incidence výskytu infektu C. auris nebyla evidovaná ani v ostatních sousedních zemích kromě Německa (Rakousko: n = 3; Polsko: n = 2 případy v roce 2019; Slovensko: n = 0)
Dle aktuálních výsledků z USA i Evropy se C. auris etabluje jako patogen spojený se zdravotní péčí. Také proto je nezbytné zlepšit dohled na evropské úrovni, a to za pomoci jasné definice případu výskytu a standardizovaného + periodického podávání zpráv o jednotlivých případech.
Lokální dohled a identifikace jednotlivých případů C. auris spolu s urychleným zavedením opatření vedoucích k omezení, respektive oddálení jeho šíření v zařízeních poskytujících zdravotní péči tak bude přínosem pro pacienty. Management situace je po rozšíření uvnitř zařízení nebo mezi zařízeními či regiony mnohem obtížnější. Zjištění CDC i ECDC poukazují na zvýšenou potřebu odpovídající laboratorní kapacity i systému kontroly a dohledu pro včasnou detekci C. auris a současně rychlé implementace kontrolních opatření.
(lexi)
Zdroje:
1. Increasing threat of spread of antimicrobial-resistant fungus in healthcare facilities. Centers for Disease Control and Prevention, 2023 Mar 20. Dostupné na: www.cdc.gov/media/releases/2023/p0320-cauris.html
2. Kohlenberg A., Monnet D., Plachouras D. Increasing number of cases and outbreaks caused by Candida auris in the EU/EEA, 2020 to 2021. Euro Surveill 2022; 27 (46): 2200846, doi: 10.2807/1560-7917.ES.2022.27.46.2200846.
3. Hegde A. Candida auris is coming. Indian J Crit Care Med 2022; 26 (5): 543–544, doi: 10.5005/jp-journals-10071-24223.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
