Pacienti s virovou hepatitidou C jsou v naprosté většině případů léčeni standardní kombinací léků peginterferonu a ribavirinu. Jaké změny terapeutického postupu nastanou v případě, že je pacient HIV pozitivní? Na tuto otázku se snažila najít odpověď studie sestavená a publikovaná skupinou italských a dánských vědců.
Lékaři popisovali výsledky léčby peginterferonem a ribavirinem ve srovnání s ostatními léčebnými metodami. Pomocí manuálního a elektronického vyhledávání byla získána data nutná k odvození výsledků. Základním parametrem k porovnávání byla virologická odpověď na konci léčby a po šesti měsících.
Do studie bylo zařazeno sedm měření. Pacienti z těchto měření byli nemocní s chronickou hepatitidou C a stabilní HIV, kteří nebyli dříve léčeni interferonem a ribavirinem. O takových pacientech, kteří nikdy dříve tuto léčbu nepodstoupili, se vyjadřujeme jako o "treatment naive". Pacientům byla nyní podávána průměrná dávka 1,5 mikrogramu/kg peginterferonu jednou týdně a 800 miligramů ribavirinu denně. Celková doba léčby se pohybovala od 24 do 48 týdnů.
Výsledky vyzněly příznivě pro standardní terapeutický postup pomocí peginterferonu a ribavirinu. Dle výsledků této studie může být tato léčba považována za účinnou pro „treatment naive“ HIV pozitivní pacienty s hepatitidou C. Při této terapii bylo pozorováno několik komplikací a nežádoucích reakcí. Jednalo se například o fatální laktátovou acidózu a jaterní selhání. V porovnání s ostatními terapeutickými postupy ale nebyl v míře mortality žádný rozdíl. S nežádoucími účinky je proto nutné vždy počítat, ať už je zvolena jakákoli léčba. Peginterferon plus ribavirin je však možno použít u pacientů s HIV bez obavy ze zvýšení rizik nežádoucích komplikací.
(tek)
Zdroj:
Lise Lotte Gluud, Emanuela Marchesini, Alfonso Iorio: Peginterferon Plus Ribavirin for Chronic Hepatitis C in Patients With Human Immunodeficiency Virus; The American Journal of Gastroenterology, 2009; 104 : 2335–2341; doi: 10.1038/ajg.2009.311; published online 9 June 2009
www.nature.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
