Vláknina je důležitým prvkem stravy, nejvíce jako součást ovoce a zeleniny. Pacientům s nespecifickými střevními záněty však často jejich stav spíše komplikuje. Pak může pomoci džusová dieta – pomáhá nahradit nezbytné vitaminy při sníženém příjmu vlákniny.
Vláknina v lidské potravě nesmí chybět. Změkčuje stolici a urychluje průchod zbytků potravy střevním traktem, čímž velmi významně snižuje riziko vzniku karcinomu tlustého střeva nebo divertikulózy a celkově příznivě ovlivňuje trávení. Má však i svou stinnou stránku a u lidí s nespecifickými střevními záněty často spíše škodí než pomáhá.
Cílem racionální stravy při nespecifických zánětech je snížit příjem nerozpustné vlákniny, obsažené hlavně ve slupkách ovoce a zeleniny, ve prospěch rozpustné vlákniny a vitaminů.
Pod tímto moderním názvem se prakticky neskrývá nic neznámého. Džusová dieta se snaží pomoci pacientům s nespecifickými střevními záněty tím, že z oloupaného ovoce a zeleniny mixujete šťávy dle své chuti a potřeby. Výhodou je snadnější stravitelnost a vstřebávání a možnost vyššího příjmu vitaminů – pokud to ovšem vaše střeva dovolí.
Hned na počátku je třeba říci, že lepší je vytvořit si vhodný džus doma než konzumovat krabicové šťávy z obchodů. Když si rozmixujete přísady sami, vždy víte, co přesně jste spotřebovali, a vyhýbáte se tím příjmu konzervačních a jiných zbytečných látek. Je však potřeba vyzkoušet si, jaké ovoce a zelenina vám dělají dobře, popřípadě konzultovat vhodnost této diety s lékařem. A vhodné džusy?
Jak se zdá, tato dieta mnoha lidem po celém světě pomáhá. Nezbývá tedy nic jiného, než vyzkoušet ji opatrně na vlastní kůži, respektive na vlastní zažívání.
(holi)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
