PDAC má velmi špatnou prognózu zejména z důvodu pozdního záchytu. Nová Studie PANORAMA zkoumala schopnost umělé inteligence (AI) zachytit PDAC na rutinním snímku CT a porovnávala ji se standardním výkonem radiologů.
Systém AI byl vytrénován na kohortě 2310 pacientů a externě validován na testovací kohortě 1130 jedinců. Snímky 391 osob z testovací kohorty hodnotilo také 68 zkušených radiologů (6–14,5 roku zkušeností) z 12 zemí. Referenčním výstupem bylo histopatologické vyšetření spolu se 3 roky klinického sledování. Jako primární sledovaný parametr byla zvolena plocha pod křivkou ROC (AUROC) záchytu PDAC pomocí AI a u radiologů.
V testovací kohortě mělo histologicky potvrzený PDAC 32 % pacientů, v podskupině hodnocené současně radiology 37 %. Výkon AI vykázal non-inferioritu (p < 0,0001) i superioritu v porovnání s radiology. AUROC záchytu PDAC u AI činila 0,92, u radiologů 0,88. Využití AI tak skýtá možnost časnějšího záchytu tohoto onemocnění a zlepšení výsledků léčby.
Zdroj: Alves N., Schuurmans M., Rutkowski D. et al. Artificial intelligence and radiologists in pancreatic cancer detection using standard of care CT scans (PANORAMA): an international, paired, non-inferiority, confirmatory, observational study. Lancet Oncol 2026; 27 (1): 116–124, doi: 10.1016/S1470-2045(25)00567-4.
Perorální semaglutid je schválen k léčbě diabetu mellitu 2. typu. V s.c. formě je kromě antidiabetické indikace registrován také k terapii obezity či nadváhy. Studie OASIS 1 ukázala, že p.o. semaglutid v dávce 50 mg/den sníží u této populace tělesnou hmotnost o 15,1 % v porovnání s 2,4 % u placeba. Následující randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie OASIS 4 hodnotila účinnost nižší dávky p.o. semaglutidu − 25 mg/den. Zařadila 307 dospělých bez diabetu s BMI ≥ 30 kg/m2 nebo ≥ 27 kg/m2 s nejméně 1 komplikací (hypertenze, dyslipidémie, obstrukční spánková apnoe nebo kardiovaskulární onemocnění). Léčba byla přidána k úpravě životního stylu.
Průměrná vstupní tělesná hmotnost účastníků činila 106,4 kg, resp. 104,8 kg, průměrné BMI 37,5 kg/m2, resp. 37,8 kg/m2. Se semaglutidem došlo po 71 týdnech k průměrné redukci tělesné hmotnosti o 13,6 %, s placebem o 2,2 % (p < 0,001). Nejméně 10% poklesu dosáhlo 63,0 vs. 14,4 %, nejméně 20% poklesu 29,7 vs. 3,3 %. Ve skupině se semaglutidem bylo zjištěno významně větší snížení obvodu pasu, hladiny triglyceridů, VDLD cholesterolu a C-reaktivního proteinu.
Nejčastější nežádoucí příhody byly gastrointestinálního rázu (nauzea, zvracení, zácpa, dyspepsie, průjem) a vyskytly se u 74,0 % pacientů se semaglutidem a u 42,2 % s placebem. K vysazení léčby vedly u 3,4 vs. 2,0 % účastníků.
Zdroj: Wharton S., Lingvay I., Bogdanski P. et al.; OASIS 4 Study Group. Oral semaglutide at a dose of 25 mg in adults with overweight or obesity. N Engl J Med 2025 Sep 18; 393 (11): 1077–1087, doi: 10.1056/NEJMoa2500969.
Podle výsledků studie POTCAST je terapeuticky navozené zvýšení hladiny kalia do rozmezí vysokých normálních hodnot u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (KVO) a vysokým rizikem ventrikulárních arytmií (VA) spojeno s významným snížením rizika potřeby implantace kardioverteru-defibrilátoru (ICD), neplánovaných hospitalizací pro arytmie nebo srdečního selhání či úmrtí z jakýchkoliv příčin.
Do této multicentrické otevřené randomizované studie bylo zařazeno 1200 pacientů s KVO a zvýšeným rizikem VA definovaným jako terapie ICD se vstupní hladinou kalia ≤ 4,3 mmol/l. Účastníci byli randomizováni k režimu cílenému na zvýšení kalémie na 4,5–5,0 mmol/l cestou suplementace či užívání antagonisty mineralokortikoidních receptorů (MRA) nebo ke standardu péče. Složený primární sledovaný parametr zahrnoval přetrvávající VA nebo potřebu ICD, neplánovanou hospitalizaci > 24 hod. pro arytmie/srdeční selhání a celkovou mortalitu.
V rámci sledování, jehož medián činil 40 měsíců, se průměrná kalémie zvýšila z 4,01 mmol/l na 4,36 mmol/l s hodnocenou intervencí a na 4,05 mmol/l se standardní léčbou. Cílovou hodnotu kalémie dosáhlo 249 z 600 pacientů s intervencí. K primárnímu sledovanému parametru došlo u 22,7 % pacientů s cíleným zvyšováním kalémie v porovnání s 29,2 % při standardní péči (poměr rizik [HR] 0,76; 95% CI 0,61–0,95; p = 0,01). Incidence hospitalizací pro hyperkalémii či hypokalémii byla v obou skupinách srovnatelná.
Zdroj: Jøns C., Zheng C., Winsløw U. C. G. et al; POTCAST Study Group. Increasing the potassium level in patients at high risk for ventricular arrhythmias. N Engl J Med 2025 Nov 20; 393 (20): 1979–1989, doi: 10.1056/NEJMoa2509542. Epub 2025 Aug 29.
Fremanezumab je humanizovaná protilátka proti CGRP schválená v profylaxi migrény u dospělých. Níže citovaná studie nyní prokázala jeho přínos i u pediatrických pacientů. Zařadila 237 jedinců ve věku 6–17 let s epizodickou migrénou (≤ 14 dní s migrénou za měsíc [MMD] během ≥ 6 měsíců), kteří byli randomizováni k podávání fremanezumabu s.c. (120 mg při tělesné hmotnosti < 45 kg a 225 mg při hmotnosti ≥ 45 kg) nebo placeba 1× měsíčně po dobu 3 měsíců. Pacienti mohli užívat specifickou akutní léčbu migrény při záchvatech. Primárním sledovaným parametrem byla změna počtu MMD.
Fremanezumab snížil průměrný počet MMD o 2,5 v porovnání s poklesem o 1,4 MMD v placebové skupině (p = 0,02). Nejméně 50% poklesu počtu MMD dosáhlo 47,2 % pacientů s fremanezumabem a jen 27,0 % s placebem (p = 0,002). Nejčastější nežádoucí příhodou byl erytém v místě vpichu, který se vyskytl u 9,8 % pacientů s fremanezumabem (vs. 5,4 % s placebem). Plánováno je dlouhodobější sledování.
Zdroj: Hershey A. D., Szperka C. L., Barbanti P. et al. Fremanezumab in children and adolescents with episodic migraine. N Engl J Med 2026 Jan 15; 394 (3): 243−252, doi: 10.1056/NEJMoa2504546.
(zza)
