Buňky a intracelulární (nitrobuněčné) struktury charakterizující zánětlivou tkáň u RA nejsou kvalitativně odlišné od těch, které nacházíme při jiných nemocech. Přesto můžeme u téměř jedné třetiny pacientů s RA zastihnout v postižené tkáni ektopické lymfatické struktury.
Tyto struktury se utvářejí během odpovědi organismu na trvající lokální zánět a odrážejí anatomické uspořádání, přes které lymfatické uzliny regulují iniciaci a dozrávání produktivní adaptivní imunitní odpovědi. Ektopické lymfatické struktury se proto jeví jako potenciálně schopné zprostředkovat interakci imunitních buněk a antigenů.
Již delší čas se spekuluje o tom, že ektopické lymfatické struktury nevznikají pouze během odpovědi na zánět, ale mohou být rovněž jednou z příčin tohoto zánětu – kvůli tomu, že podporují vznik a trvání patogenní imunitní odpovědi.
V poslední době se mluví také o tzv. ACPA protilátkách (= protilátky proti citrulinovaným proteinům), které jsou pro RA vysoce specifické. Ty jsou směřované proti antigenům, jež jsou v zánětem postižených kloubech rovněž exprimovány, a mohou být detekovány někdy až deset let před rozvojem nemoci. Vzhledem k těmto údajům a také provedeným studiím se zvířaty, u nichž aplikace ACPA vedla k exacerbaci artritidy, se předpokládá, že ACPA protilátky mají v patogenezi RA svůj podíl. Bylo také prokázáno, že buňky produkující ACPA mohou být uchovány v synoviální tkáni.
V aktuální studii londýnští vědci zkoumali, zda se ektopické lymfatické struktury přítomné v zánětlivém synoviu pacientů s RA aktivně podílejí na probíhající odpovědi B-buněk a zda jsou též zapojené do produkce ACPA.
Vědci provedli sérii kloubních biopsií u pacientů s RA, čímž získali části zánětlivého synovia a ty pak transplantovali imunodeficitním myším. Poté sledovali zachování zárodečných struktur in vivo a zároveň přežívání a funkci B-buněk produkujících autoprotilátky. Tento experiment ve výsledku potvrdil přítomnost aktivní a samostatné lymfoneogeneze v zánětlivém synoviu pacientů s RA a spojitost ektopických lymfatických struktur s probíhající odpovědí B-buněk. Jinými slovy, potenciálně destruktivní tvorba protilátek v kloubech může postupovat nezávisle na lymfatických uzlinách organismu.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
