V počátcích rakoviny močového měchýře jsou obtíže pacienta minimální a těžce postřehnutelné. V 75 % lze v moči postiženého pozorovat krev, u jedné třetiny případů člověk trpí celkovým dyskomfortem močového ústrojí.
Jasně nejčastějším příznakem rakoviny močového měchýře je krev v moči neboli hematurie.
Také bolest se může někdy objevit, zpravidla následkem vzniku krevních sraženin. Ty ucpávají močové cesty a způsobují tak bolestivé obstrukce. Krevní sraženiny mohou bránit úplnému odtoku moči. Ta se pak hromadí v měchýři a pacient má bolesti v podbřišku se silným nutkáním na močení.
Někteří pacienti onemocnění zjistí na základě nepohodlí při návštěvě toalety. Tyto symptomy se objevují většinou u pokročilejších stadií onemocnění. Jedná se např. o častější potřebu močení při odchodu malých porcí moči či nemožnost potlačit močení po prvním pocitu potřeby. Může se jednat také o pálení a výjimkou není ani bolest v bederní oblasti. Příčinou může být nádor, který mechanicky brání odtoku tekutiny. Infekce močových cest pak může vzniknout jako důsledek hromadění moči v měchýři.
Celkové příznaky onemocnění mohou být i hubnutí, nechutenství či chudokrevnost. S takovými jevy se však setkáváme až v pokročilých stadiích nemoci.
Rakovina močového měchýře se tedy nejčastěji projevuje krví v moči, možné je pozorovat i jisté nepohodlí při vyprazdňování. Žádný znepokojující příznak bychom neměli brát na lehkou váhu, je lepší svůj stav ověřit včas a případné onemocnění odhalit co nejdříve.
(bak)
Zdroj: Zorn K. C. et al.: Rakovina močového měchýře, 2015
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
