Ankylozující spondylitida (AS) je relativně častá zánětlivá revmatická choroba s prevalencí asi 0,5 %. Patří do skupiny spondylartritid, a to například spolu s psoriatickou artritidou, reaktivní artritidou nebo artritidou asociovanou s IBD (nespecifickými střevními záněty). Všechny sdílejí patogenetické a klinické znaky a mezi ty nejčastější patří bolest v zádech, asymetrická periferní oligoartritida, predominance dolních končetin, entezitida či orgánové manifestace, jako například přední uveitida.
Bohužel diagnóza bývá stanovena s odstupem až pěti či deseti let od výskytu prvních příznaků. Možnou příčinou je i opoždění nálezu sakroiliitidy na rentgenovém snímku a kvůli pomalé progresi choroby jsou radiografické změny patrné až po určité době. Proto se také stále častěji využívá MRI, kde jsou zánětlivé léze patrné již před vznikem strukturálních změn patrných na rentgenu. Aktivní zánětlivé změny na sakroiliakálních kloubech dle MRI se staly podstatným parametrem nových kritérií ASAS (Assessments in SpondyloArthritis international Society).
Ještě před 10 lety byly omezené také terapeutické možnosti. Tehdy byly postaveny zejména na fyzikální léčbě a nesteroidních antirevmaticích (NSAIDs), průběh choroby ovlivňující léky (disease modifying anti-rheumatic drugs – DMARDs) či kortikoisteroidy mají v případě AS bohužel omezenou účinnost. Od té doby byl ale vývoj více než rychlý a na trhu se objevila biologická léčba a s ní i blokátory TNF-alfa.
Tato léčba je účinná u téměř 50 % pacientů refrakterních na NSAIDs a všechny dostupné TNF inhibitory (infliximab, etanercept, adalimumab, golimumab) snižují aktivitu nemoci, a tedy BASDAI skóre. A u infliximabu, etanerceptu a adalimumabu byla prokázána také redukce aktivních zánětlivých lézí na MRI. Otázkou ovšem zůstává, zda by tato léčba nebyla účinnější, pokud by byla zahájena dříve než u pacientů již léčených NSAIDs se špatnou odezvou.
Poměrně nedávno na toto téma proběhly klinické studie. Ty byly zacílené na časnou léčbu u pacientů s axiální spondylartritidou bez radiografického obrazu. Bylo zjištěno, že TNF blokátory jsou u těchto pacientů minimálně tak účinné jako u již stanovené AS, a jsou dokonce účinnější, pokud jsou nasazeny v dřívější fázi a také mladším věku. Některá data rovněž napovídají, že aktivní zánět, tak jak jej vidíme na MRI, může být účinně potlačen během terapie inhibitory TNF. Jednou z hypotéz je také to, že časná protizánětlivá léčba je nejlepší cestou prevence ankylózy, což však ještě musí být potvrzeno v následujících studiích.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
