U hemodialyzovaných pacientů existuje vyšší riziko nákazy hepatitidou C, a choroba je navíc v této skupině pacientů spojena s vyšší mortalitou. Podávání interferonu hemodialyzovaným pacientům s chronickou hepatitidou C vede podle výsledků několika klinických studií k setrvalé virologické odpovědi (SVR, sustained virological response) ve více než čtyřiceti procentech případů.
Uvedený údaj byl získán pomocí metaanalýzy a regresní metaanalýzy randomizovaných kontrolovaných studií, nekontrolovaných studií a prospektivních pozorovacích studií indexovaných v databázi Medline od roku 1966 s minimálním počtem účastníků studie dosahujícím deseti respondentů. Výzkum provedla skupina vědců z Tufts-New England Medical Center v Bostonu. Podrobné výsledky byly publikovány v časopise American Journal of Kidney Diseases.
Pacienti ve sledovaných studiích byli léčeni buď samotným interferonem (včetně pegylovaného interferonu), nebo interferonem v kombinaci s ribavirinem. Vědci sledovali výskyt SVR po dobu šesti měsíců po ukončení terapie, četnost přerušení léčby kvůli nežádoucím účinkům a faktory s tím spojené.
Bylo vyhodnoceno dvacet studií čítajících v souhrnu 459 pacientů léčených interferonem (IFN), tři studie s třiceti osmi pacienty léčenými pegylovaným IFN (PEG-IFN) a dvě studie s celkem čtyřiceti devíti pacienty, kterým byl podáván PEG-IFN a ribavirin. Celková SVR v případě léčby IFN pak byla 41 % a pro PEG-IFN 37 %. K přerušení léčby došlo ve skupinách léčených IFN ve 26 % případů a ve 28 % při léčbě PEG-IFN.
Pacienti, jimž byly podávány třikrát týdně alespoň tři miliony jednotek IFN, měli nižší hladinu HCV RNA a nižší výskyt cirhózy. Také u nich byla nižší hladina transamináz a méně rizikový genotyp HCV 1, nicméně uvedené nálezy se ukázaly být nesignifikantní. K přerušení terapie docházelo častěji při užívání vyšších dávek.
(zak)
Zdroj: Am J Kidney Dis. 2008 Feb; 51 (2): 263–77.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
