Demence postihuje celosvětově podle dat WHO k roku 2023 celkem 55 milionů osob a odhadovaná roční incidence je zhruba 10 milionů nových případů. Nejčastější formou je demence u Alzheimerovy nemoci (AD), která představuje až 70 % všech případů. I když její příčiny nejsou dosud zcela objasněny, hromadí se důkazy z velkých populačních studií, které naznačují roli viru herpes simplex při rozvoji AD či demence. Zjištěny byly i interakce mezi HSV a APOE ε4, což je jedna z možných podob (alel) genu kódujícího apolipoprotein E4 a nejsilnější genetický rizikový faktor AD.
U lidí jsou popsány infekce dvěma typy HSV (HSV-1 a HSV-2) s orofaciálními, respektive genitálními projevy. S rizikem demence podle dosavadních poznatků souvisí pouze HSV-1. Nosičství tohoto viru lze prokázat přítomností protilátek třídy IgG a IgM, přičemž vyšší koncentrace IgG je odrazem častých reaktivací viru. Virem HSV-1 je nakaženo zhruba 80 % populace. Další data naznačují, že léčba antiherpetickými virostatiky by mohla riziko AD u infikovaných osob zmírňovat. Dalším herpetickým virem, jehož spojitost s demencí byla zkoumána, je cytomegalovirus (CMV).
Všechny výsledky jsou ale dosud nejasné a nejednoznačné. Švédští odborníci se proto rozhodli zhodnotit souvislost infekce viry HSV, HSV-1 a CMV s rizikem demence a AD. Zkoumali také potenciální interakce s APOE ε4.
Do prospektivní studie byli zařazeni účastníci z kohorty PIVUS (Prospective Investigation of Vasculature in Uppsala Seniors). Jednalo se o 1002 jedinců ve věku 70 let bez demence, kteří žili ve Švédsku v letech 2001–2005 a byli sledováni po dobu 15 let. Byla u nich stanovena koncentrace protilátek typu IgG proti HSV, HSV-1 a CMV a protilátek typu IgM proti HSV. Ze zdravotních záznamů byly získány údaje o diagnózách a preskripcích léků. Ke statistické analýze byl použit Coxův model proporcionálních rizik.
Ze zařazených jedinců bylo 50 % žen, APOE ε4 mělo 29,8 %, pozitivní protilátky proti HSV 82,3 %, proti HSV-1 74,4 % a proti CMV 78,1 %. Antiherpetickou léčbu užívalo 6 % zařazených s pozitivitou HSV. Během mediánu sledování 15 let (mezikvartilové rozmezí [IQR] 13,5–15,0 roku) se jakákoliv demence rozvinula u 71 (7 %) a AD u 36 (4 %) účastníků.
Přítomnost IgG protilátek anti-HSV byla spojena s více než dvojnásobným rizikem vzniku demence (plně adjustovaný poměr rizik [HR] 2,26; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,08–4,72; p = 0,031). Nebyla však zjištěna významná spojitost mezi přítomností těchto protilátek a vznikem AD, i když poměr rizik byl podobný (HR 2,24; 95% CI 0,79–6,33; p = 0,129). Důvodem je zřejmě malý absolutní počet pacientů s rozvojem AD. Významná korelace nebyla nalezena ani mezi přítomností protilátek IgM proti HSV, přítomností IgG protilátek proti CMV, koncentrací IgG protilátek proti HSV a CMV nebo podáváním antiherpetické léčby a vznikem demence či AD. Pozorována nebyla ani interakce mezi přítomností anti-HSV IgG a APOE ε4. K podobným výsledkům autoři došli při samostatné analýze protilátek proti HSV-1.
Tato prospektivní epidemiologická studie ukázala souvislost mezi séropozitivitou anti-HSV IgG protilátek a dvojnásobným rizikem vzniku demence u populace starší 70 let. Jde o další důkaz, který svědčí pro úlohu HSV v patofyziologii demence. Tento vztah nebyl pozorován u CMV. Potřebné jsou další studie s větší silou pro zhodnocení souvislosti infekce HSV přímo s AD či interakce infekce HSV a APOE ε4 a dále randomizované studie, které by zhodnotily potenciální vliv antiherpetické terapie na riziko vzniku demence/AD u infikovaných osob.
(zza)
Zdroj: Vestin E., Boström G., Olsson J. et al. Herpes simplex viral infection doubles the risk of dementia in a contemporary cohort of older adults: a prospective study. J Alzheimers Dis 2024; 97 (4): 1841−1850, doi: 10.3233/JAD-230718.
