Nespecifické střevní záněty, to jsou hlavně Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Dietní doporučení jsou u každé z těchto nemocí a také u jednotlivých pacientů trochu jiná. Optimální složení jídelníčku byste sice měli probrat s lékařem či dietní sestrou, přesto však bude z větší části na vás samotných zjistit, jaké potraviny vám prospívají, a kterým je naopak lepší se vyhnout.
Někdy se pacientům s nespecifickými střevními záněty doporučuje vůbec nejíst vybrané potraviny, či dokonce celé skupiny potravin. Ve skutečnosti byste ve svém jídelníčku měli škrtat pouze tehdy, když něco výrazně zhoršuje vaše příznaky. Dostatečně pestrá a vyvážená strava totiž podporuje správnou funkci trávicího systému a též celkový dobrý zdravotní stav. Svůj ideální jídelníček budete však často muset poznat „experimentálně“, tedy metodou pokus – omyl.
Pokud si nejste jistí, dělejte si záznamy o všem, co jste během dne snědli. Zároveň si zapište, co a kdy zhoršilo příznaky vašeho onemocnění. Tak můžete postupně identifikovat potraviny, které bude lepší z jídelníčku vyřadit. Ale pozor! Zvláštní dietní doporučení platí v období vzplanutí příznaků a měli byste je probrat se svým lékařem.
(vek)
Zdroj: www.ucsfhealth.org
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
