Ze závěrů studie publikovaných ve zprávě v červenci letošního roku vyplývá, že k osteoartritické bolesti a ke vzplanutím bolesti se váže horší mentální zdraví pacientů.
Bolest se v čase mění, pacienti se s ní setkávají v delších i kratších intervalech. Ta samá osoba může cítit bolest kolene nebo kyčle pouze mírnou, nebo dokonce žádnou a s časovým odstupem se pak jedná o bolest těžkou. A to vše i za předpokladu, že rentgenologický nález poškození kolenního či kyčelního kloubu zůstává stejný.
Cílem studie amerických vědců bylo určit spojitosti mezi mentálním zdravím a osteoartritickou bolestí ve vzorku 266 pacientů ze studie LEAP (Longitudinal Examination of Arthritis Pain) s osteoartritidou kyčle a/nebo kolene. Z celkového počtu bylo 75 mužů a 191 žen, průměrný věk byl 65 let, průměrný body mass index 31,5 kg/m2 a v 82 % bylo primární lokalizací osteoartritidy koleno. Po dobu 12 týdnů bylo v týdenních intervalech hodnoceno skóre WOMAC (= The Western Ontario and McMaster University Osteoarthritis Index) a MHI-5 (= 5-item Mental Health Inventory).
Jak sami lékaři říkají, bolest je obtížné hodnotit, neboť její vnímání a také zkušenosti se pacient od pacienta liší. Mohou být rozdíly v centrálním i periferním nervovém systému, v předcházející zkušenosti s bolestí a existují také kulturní rozdíly ve vnímání bolesti. Zmíněná studie se snažila některé z těchto překážek eliminovat.
V kvartilu s nejvyšším skóre MHI-5 bylo průměrné WOMAC skóre 2,93 v porovnání s výsledkem 4,57 v kvartilu s naopak nejnižším MHI-5. Analýza 91 subjektů odhalila, že pravděpodobnost vzplanutí bolesti byla 2,11krát vyšší v době po nejhorším MHI-5 kvartilu (ve srovnání s dobou s nejlepším MHI-5 kvartilem). Lékaři také zjistili, že zvýšená úroveň bolesti je asociována s horším mentálním zdravím pacientů. A navíc že vzplanutí bolesti jsou spojena s chatrnějším duševním zdravím v týdnu před tímto vzplanutím.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
