Hormonální regulace fetálního růstu je zajišťována pomocí inzulinu, inzulin-like growth faktoru (IGF-1) a proteinů vázajících IGF-1. Svou roli má také ghrelin, který je označován jako endogenní ligand sekrečního receptoru pro růstový faktor, protože ovlivňuje uvolňování růstového hormonu. Hlavním zdrojem ghrelinu jsou neuroendokrinní buňky žaludku. V experimentálních podmínkách ghrelin stimuluje chuť k jídlu, jeho hladina se zvyšuje při hladovění a klesá po jídle, svým působením snižuje hladinu inzulinu a zvyšuje hladinu cukru.
Úloha ghrelinu u novorozenců není jednoznačně objasněna, u eutrofických (appropriate for gestational age – AGA) novorozenců a dětí s růstovou retardací (small for gestational age – SGA) jeho hladina inverzně koreluje s hmotností placenty a porodní hmotností dětí. Předpokládá se, že jeho hladina se zvyšuje s gestačním stářím u AGA dětí. Mateřský přírůstek hmotnosti může snižovat hladiny ghrelinu. Hladiny leptinu jsou naopak nízké u dětí s SGA.
Autoři studie vyšetřovali hladiny ghrelinu, leptinu, IGF-1 a IGF-2 u těhotných žen s cílem zjistit, jak tyto hodnoty ovlivňují regulaci fetálního růstu a způsob porodu. Do studie bylo zařazeno celkem 36 zdravých žen ve stáří 19–36 let. Předmětem zkoumání byly hladiny zmíněných hormonů i demografické údaje žen a jejich novorozenců.
Bylo zjištěno, že sérové hladiny ghrelinu se snižovaly během gravidity, ale tyto změny nebyly statisticky významné, podobně jako nebyla signifikantní korelace mezi hladinami ghrelinu a porodní hmotností dětí. I když je v literatuře udáváno, že hladiny leptinu v pupečníkové krvi jsou pozitivně spojeny s porodní hmotností donošených dětí, autoři tuto korelaci neprokázali. Hladina leptinu u matek byla signifikantně spojena pouze se způsobem porodu a BMI matek.
U dalších vyšetřovaných parametrů (IGF-1, IGF-2) rovněž nebyla prokázána spojitost s porodní hmotností dětí či hmotností placenty. Snížená hladina mateřského IGF-1 je v některých studiích spojena s IUGR, v této studii byly však všechny děti donošené a eutrofické. I když jsou metabolické faktory spojeny s fetálním růstem, ve zmíněné studii u donošených eutrofických dětí nebyly tyto korelace nalezeny.
(moa)
Zdroj: Saylan F., Köken G., Cosar E., Köken T., Saylan A., Arıöz D. T., Sahin F., Köken R., Yılmazer M.: Maternal and fetal leptin and ghrelin levels: relationship with fetal growth. Arch Gynecol Obstet. 2010; publikováno před tiskem on-line 10. září 2010; doi: 10.1007/s00404-010-1651-6
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
