Už delší dobu je známo, že hladina cirkulujícího testosteronu a růstového hormonu u stárnoucích mužů klesá. Z literatury také víme, že krátkodobé podání vysokých dávek testosteronu přechodně zvýšilo sekreci růstového hormonu u starších mužů. Nicméně účinek podávání nízkých dávek v delším časovém horizontu nebyl doposud zaznamenán.
Cílem studie provedené vědci v Marylandu v USA proto bylo zhodnotit vliv dlouhodobého podávání nízkých dávek testosteronu na nokturnální sekreci růstového faktoru, IGF-I a IGFBP-3. Cílovou skupinou byli zdraví starší muži (65–88 let) s normální nebo nízkou hladinou testosteronu a IGF-I. V dvojitě zaslepené, placebem kontrolované randomizované studii byl ozřejměn účinek podávání nízkých dávek testosteronu po 26 týdnů.
Autoři došli k zajímavým zjištěním. Podávání testosteronu zvýšilo koncentraci testosteronu o 33 % a snížilo koncentraci vazebného globulinu (SHBG) o 17 % v porovnání s placebem. Suplementace testosteronu zvýšila nokturnální hladiny růstového hormonu o 60 % a pulsní sekreci o 79 %. Koncentrace IGF-I se zvýšily o 22 %. Bazální sekrece růstového hormonu se zvýšila 1,9x v porovnání s placebem. Naproti tomu hladiny IGFBP-3 se v porovnání s účinkem placeba významně nelišily.
Závěrem studie tedy je, že dlouhodobé podávání nízkých dávek testosteronu zvyšuje spontánní nokturnální sekreci růstového hormonu a ranní koncentrace IGF-I u zdravých postarších mužů.
Zdroj: Muniyappa R, et al. Long-term testosterone supplementation augments overnight growth hormone secretion in healthy older men. Am J Physiol Endocrinol Metab 2007;769-E775.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
