Pro hodnocení rizik vzniku karcinomu prsu bylo vyvinuto již několik statistických modelů. Tyto modely se snaží stanovit podle jasných kritérií individuální riziko vzniku karcinomu prsu. Byly již publikovány práce zabývající se cirkulujícími hladinami estradiolu u postmenopauzálních žen s karcinomem prsní žlázy. Dosud však nebylo hodnoceno, jak ve statistických modelech ovlivní zahrnutí hladiny estradiolu míru předpovídaného rizika.
V říjnu roku 2008 vyšla v odborném časopisu Breast Cancer Research studie zabývající se tímto problémem. Autorský kolektiv z univerzity v Bostonu použil data z již publikovaného modelu Rosnera a Colditze (log-incidence model) pro hodnocení rizika vzniku karcinomu prsu v rámci větší studie „Nurses’ Health Study cohort“.
Sledování v rámci této studie proběhlo v letech 1980–2000. Během studie bylo diagnostikováno 1 559 invazivních karcinomů prsní žlázy s expresí estrogenových receptorů. Ke vstupním datům autoři přidali vliv hladiny cirkulujícího estradiolu. Vytvořili tak estradiolové skóre a použili model lineární regrese. Přidání vlivu hladin estradiolu k dalším rizikovým faktorům (např. body mass index) signifikantně zlepšilo předpověď rizika vzniku karcinomu prsu. Věkově specifická shoda vzrostla z 0,635 ± 0,007 na 0,645 ± 0,007 (P < 0,001).
Přidání cirkulujících hladin estradiolu k dalším rizikovým faktorům zlepšilo kvalitu předpovědi individuálního rizika pro vznik karcinomu prsu u postmenopauzálních žen. Další hodnocení hladin estradiolu v budoucích studiích spolu s dalšími biomarkery je vhodné ke zlepšení hodnocení předpovědi rizika pro vznik karcinomu prsu.
(jate)
Zdroj: Breast Cancer Res. 2008; 10 (4): R55.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
