Diabetes mellitus druhého typu (DM2) a infekce virem HCV patří k velmi častým onemocněním postihujícím přinejmenším 170, respektive 130 milionů lidí po celém světě. V poslední době narůstá zájem vědců podrobněji prozkoumat vztah mezi DM2 a infekcí HCV v návaznosti na prvních studiích, jež odhalily zvýšenou prevalenci DM2 u případů jaterních cirhóz spojených s HCV.
Infekce HCV může přímo indukovat inzulínovou rezistenci, avšak role specifického genotypu viru odpovědného za tento efekt je sporná. Bylo zjištěno, že inzulínová rezistence je úzce spjata s fibrózou jater v důsledku HCV, ale setkáváme se s ní i ve stadiích před fibrózou. Infekce HCV by přitom měla být spojena se sníženým výskytem metabolického syndromu, poněvadž tato nákaza bývá doprovázena redukcí BMI (body mass indexu) a hypobetalipoproteinemií.
U diabetiků bylo také nalezeno 3krát až 10krát vyšší riziko nákazy HCV ve srovnání s kontrolní skupinou a naopak metaanalýza ukázala 1,8krát vyšší riziko výskytu DM2 u HCV pozitivních pacientů oproti nemocným s HBV. Se zvýšeným rizikem DM2 se navíc potýkají i nemocní s HCV podstupující transplantaci jater či ledviny.
DM2 a inzulínová rezistence jsou nezávislé faktory předurčující rychlejší progresi jaterní fibrózy a horší odpověď na protivirovou terapii u chronické infekce HCV. Pacienti s cirhózou a DM2 jsou náchylnější k jaterní encefalopatii a ke vzniku hepatocelulárního karcinomu. Příznivý efekt antivirové léčby na DM2 a inzulínovou rezistenci je však zatím kontroverzní. Důsledná kontrola glykemie u pacientů s chronickou HCV by teoreticky měla zlepšit jejich prognózu a odpověď na antivirovou terapii, ačkoliv jsou důkazy pro takový účinek dosud omezené.
Budoucí studie by měly objasnit vztah mezi HCV, signalizováním inzulínu a interferonu a vliv inzulínové rezistence na vývoj jaterního selhání, karcinomu či portální hypertenze. Plánovaný je i výzkum možného přínosu nové strategie léčby zaměřené kromě virové infekce HCV také na změny metabolismu v důsledku této nemoci.
(gepi)
Zdroj: Expert Rev Anti Infect Ther. 2009 Apr; 7 (3): 293–308.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
