Skutečnost, že produkce růstového hormonu je asociována s různými chorobami, je dobře známa. V poslední době se ukazuje, že s releasing hormonem růstového hormonu (GHRH) by mohla souviset také deprese.
Existuje mnoho studií, jež poukazovaly na vliv osy hypothalamus – hypofýza – hormony kůry nadledvin na depresi. Pro stanovení prognózy u deprese byl proto především dříve hojně využíván dexametazonový test (přesněji dexametazon/kortikotropin releasing hormon test). V literatuře se však také uvádí, že u depresí bývá nedostatečná reaktivita produkce růstového hormonu v reakci na sekreci GHRH. Dále bylo pozorováno, že adolescenti s vyšším rizikem vzniku deprese v důsledku výskytu tohoto onemocnění mezi blízkými příbuznými produkují méně růstového hormonu než jejich vrstevníci.
K vysvětlení a porovnání funkcí osy hypothalamus – hypofýza – růstový hormon a osy hypothalamus – hypofýza – hormony kůry nadledvin byli proto letos v Japonsku prospektivně sledováni pacienti trpící depresí. Výzkum probíhal od okamžiku příjmu nemocného na kliniku do propuštění z hospitalizace.
Osoby, u nichž došlo časně (do šesti měsíců) k relapsu onemocnění, vykazovaly v době propouštění z hospitalizace statisticky významně nižší odpověď na GHRH test než ostatní pacienti s depresí.
K omezením studie jistě patří skutečnost, že se výzkumu účastnilo pouze 33 pacientů, z toho dva byli ještě v průběhu výzkumu ze souboru vyloučeni, protože u nich došlo v průběhu hospitalizace ke změně diagnózy na bipolární afektivní poruchu. Přesto výsledky ukazují na další slibnou možnost monitorování depresivních pacientů. Zároveň tento výzkum znovu poukazuje na komplexní účinky růstového hormonu na celý organismus.
(hul)
Zdroj: Toshimi Owashi, et al. Relationships of DEX/CRH and GHRH test results to the outcome of depression – Preliminary results suggest the GHRH test may predict relapse after discharge. J Psychiatr Res 2008;42 : 356–364.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.