Etanercept je léčivo ze skupiny inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru (TNFalfa), prozánětlivého cytokinu s klíčovou funkcí u autoimunitních onemocnění. Je indikován u těžkých forem revmatoidní artritidy, juvenilní chronické artritidy, m. Bechtěrev (spondylitis ankylosans), psoriatické artritidy a ložiskové psoriázy. U m. Bechtěrev jsou biologika zcela novým léčebným přístupem, před jejich schválením pro tuto indikaci neexistovala dosud kromě rehabilitace a nesteroidních antirevmatik účinná léčba.
Sulfasalazin se u ankylozující spondylitidy užíval v případě současné přítomnosti axiální i periferní symptomatologie. V červnu roku 2011 byla publikována první studie německých autorů zaměřená na srovnání účinku sulfasalazinu a etanerceptu.
Do této dvojitě zaslepené, randomizované studie bylo zařazeno celkem 566 nemocných. Pacienti v enaterceptové větvi (n = 379) dostávali 50 mg účinné látky 1× týdně, nemocní léčení sulfasalazinem (n = 187) individuálně titrovanou dávku v množství až 3 g/den. Hodnocen byl počet léčených pacientů, kteří dosáhli minimálně 20% zlepšení dle kritérií ASAS20 (Assessment of SpondyloArthritis international Society criteria) po 16 týdnech studijní terapie.
Studijní populace byla dostatečně reprezentativní. Průměrný věk nemocných byl 41 let, 74 % procent účastníků byli muži, průměrná anamnéza trvání ankylozující spondylitidy 7,6 roku. Po 16 týdnech léčby dosáhlo požadovaného zlepšení signifikantně více nemocných v etanerceptové větvi (75,9 %) než ve větvi sulfasalazinové (52,9 %). Rychlejší úlevy od obtíží (hodnoceno ve 2 týdnech od začátku léčby) dosáhli nemocní v etanerceptové větvi. Závažné nežádoucí účinky se vyskytly jen zřídka a jejich výskyt se v jednotlivých skupinách nelišil.
Autoři studie své zjištění uzavírají shrnutím, že etanercept je u nemocných s axiální i periferní symptomatologií ankylozující spondylitidy signifikantně účinnější než sulfasalazin.
(jav)
Zdroj: Braun J. et al. Clinical efficacy and safety of etanercept versus sulfasalazine in patients with ankylosing spondylitis: A randomized, double-blind trial. Arthritis Rheum. 2011 Jun; 63 (6): 1543–51; doi: 10.1002/art.30223.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
