U pacientů s různými podtypy juvenilní idiopatické artritidy, která nereaguje na běžnou léčbu chorobu modifikujícím antirevmatickým lékem, vede podávání etanerceptu k dlouhodobému zmírnění aktivity choroby s dobrou snášenlivostí.
V polské studii byla hodnocena dlouhodobá bezpečnost a účinnost etanerceptu v léčbě pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou. Zahrnovala pacienty splňující kritéria této choroby podle Mezinárodní ligy revmatologických společností (International League of Associations of Rheumatology, ILAR), u nichž byla zahájena léčba etanerceptem poté, co se terapie metotrexátem nebo jiným syntetickým chorobu modifikujícím antirevmatickým lékem ukázala jako neúčinná. Údaje pocházejí z elektronického registru těchto pacientů. Zmírnění choroby bylo hodnoceno podle Gianniniho kritérií.
Statistická analýza zahrnovala 188 pacientů. Po prvním měsíci léčby bylo zjištěno významné zlepšení všech klinických a laboratorních parametrů, které přetrvalo i v následujících měsících. Zlepšení ACR Pediatric 30, 50, 70, 90, resp. 100 bylo zjištěno u 81,4 %, 65,9 %, 27,5 %, 16,2 %, resp. 15 % pacientů po 3 měsících léčby a u 94,7 %, 88,4 %, 62,1 %, 34,7, resp. 26,3 % pacientů po 24 měsících. Během celého 3letého období sledování bylo zaznamenáno 1 162 nežádoucích účinků s upraveným ročním výskytem 2,96 nežádoucí příhody na pacienta.
Analýza údajů z polského registru prokázala terapeutický přínos etanerceptu u pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou refrakterní na léčbu jiným antirevmatickým chorobu modifikujícím lékem. Kombinace etanerceptu s dalšími antirevmatickými léky byla dobře tolerovaná.
(zza)
Zdroj: Zuber Z., Rutkowska-Sak L., Postępski J., et al. Etanercept treatment in juvenile idiopathic arthritis: The Polish registry. Med Sci Monit. 2011 Dec 1; 17 (12): SR35–42.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
