Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je heterogenní skupinou chronických idiopatických artritid rozvíjejících se u dětí ve věku pod 16 let. Jedná se o nejčastější revmatickou chorobu dětského věku, která bez optimální a včasné terapie vede ke kloubnímu i orgánovému postižení. Zhruba před rokem proběhlo v americkém Bostonu setkání, jehož cílem bylo aktualizovat možnosti terapie právě JIA.
Jako velmi zákeřné jsou u systémové JIA vnímány její komplikace. Mezi ně patří kromě bolestivého kloubního poškození i omezení funkce, opoždění růstu, osteoporóza, syndrom aktivovaných makrofágů, amyloidóza či vyšší mortalita. Systémová JIA je proto velkou výzvou pro terapii, kdy musí být vhodně zkombinováno řešení kloubního postižení spolu s postižením extraartikulárním.
Do nové etapy účinné terapie revmatických onemocnění pak patří biologická léčba. Zatím asi nejdelší zkušenost je s etanerceptem, který patří do skupiny blokátorů účinku tumory nekrotizujícího faktoru (TNF α). Je to fúzovaný protein složený ze dvou řetězců rekombinantního lidského receptoru p75.
V Bostonu byly prezentovány také výsledky osmileté multicentrické studie, která se věnovala terapii etanerceptem u pacientů s polyartikulární JIA. Z nežádoucích účinků nebyl popsán ani jeden případ tuberkulózy nebo jiných oportunních infekcí, nebyla zaznamenána malignita, lupus, demyelinizační onemocnění, lymfom ani úmrtí. Mezi zastižené nežádoucí účinky pak patřila zejména bolest hlavy, břicha, nauzea, horečka a exantém. Etanercept byl tedy hodnocen jako účinný lék s relativně dobrým bezpečnostním profilem.
V současné době jsou k dispozici již desetileté údaje o bezpečnosti a účinnosti biologické léčby u dospělých pacientů s revmatoidní artritidou. Použití biologické léčby se navíc postupně rozšiřuje i na obory pediatrické, samozřejmě primárně na dětskou revmatologii.
Je však nezbytné zahajovat terapii co nejdříve, neboť funkční postižení je určováno zánětlivou aktivitou a strukturálními změnami. Čím dříve se tedy podaří zmíněnou zánětlivou aktivitu podchytit, tím menší jsou strukturální změny a tím menší je budoucí funkční postižení.
(pes)
Zdroj: Reiff AO, Lovell DJ, Ilowite NT, et al. Safety and efficacy of over 8 years of continuous etanercept (Enbrel) Therapy in patiens with juvenilie rheumatoid arthritis. Arthritis Rheum 2007; 56 (Suppl): S292.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
