Pojem „diuretika“ skrývá poměrně rozsáhlou skupinu léčiv, která podporují diurézu, tedy tvorbu a odchod moči z těla. Tyto přípravky se nejčastěji používají pro léčbu vysokého krevního tlaku. Jejich efekt si lze na začátku zjednodušeně představit tak, že snižují v těle celkový obsah vody, tím ulehčují i krevnímu systému a zmenšují krevní tlak. Tento jev je následován dalšími komplexními regulačními pochody v lidském organismu, které mají za následek pozitivní ovlivnění hypertenze. Existují diuretika, která navozují rychlý a rázný efekt, nebo naopak ta, u nichž si pacient zvýšené diurézy ani nevšimne.
Klíčem úspěchu použití diuretik pro léčbu nykturie je správné načasování jejich podání pacientovi.
Terapie je volena dle potřeb konkrétního pacienta, například určitý typ je vhodný pro nemocné s diabetem, jiný by zase neměli brát lidé s dnou apod.
Diuretika však také mohou vyvolat zvýšenou tvorbu moči a močení, a to i v noci. Jak vyplývá z výše popsaného, může to být jejich užitím v nevhodnou dobu, zpravidla těsně před spaním. Proto se pacientům trpícím nykturií doporučuje užívat diuretika ráno či v poledne, a to i v případě, pokud je mají předepsána například pro léčbu vysokého krevního tlaku. Dnes je již běžnou praxí, že se starším lidem, byť netrpí nočními úniky moči, plošně doporučuje diuretika neužívat ve večerních hodinách.
Jako skrytá diuretika bychom mohli označit i některé potraviny a nápoje. Máme na mysli např. čaj, kávu, maté nebo energetické nápoje. Pro ta platí stejná pravidla jako pro diuretika, tedy je lepší se vyhnout jejich konzumaci před ulehnutím na lože.
Pokud je tedy s diuretiky správně zacházeno, slouží jako vlivný nástroj pro boj s častým nočním močením.
(bak)
Zdroj:
Yazici C. M.: Combination therapies for the management of nocturia and its comorbidities, 2015
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
