Ultrafialové záření denního světla může být spojeno s rozvojem určitých autoimunitních chorob, a to zejména u žen. To vyplývá ze závěrů studie NIEHS (National Institute of Environmental Health Sciences) publikované v srpnu 2009. Ta je zároveň vůbec první studií, která pravděpodobnou spojitost mezi UV zářením a autoimunitními chorobami u žen hodnotí.
Vědci zjistili, že ženy žijící v oblastech s vyššími hladinami UV záření v době, kdy se u nich projeví autoimunitní svalová choroba myositida, jsou náchylnější k rozvoji tzv. dermatomyositidy. Při ní jsou základními příznaky svalová slabost a kožní vyrážka, která tuto chorobu odlišuje od další idiopatické zánětlivé myopatie – polymyositidy.
Dermatomyositida a polymyositida jsou dvě hlavní formy myositidy a obě patří do skupiny autoimunitních nemocí, kdy imunitní systém organismu vytváří protilátky napadající svaly, kůži a někdy i další tkáně. Dermatomyositida bývá spojena s typickou červenofialovou vyrážkou na horních očních víčkách a na dorzální straně kloubů, která je často zhoršena slunečním zářením.
Ženy jsou obecně k rozvoji řady autoimunitních nemocí více náchylné než muži, důvody však nejsou zcela jasné. Vědci zjistili pouze to, že spojitost mezi dermatomyositidou a UV zářením existuje u žen, a ne u mužů, což může být dáno například vrozenou rozdílností toho, jak obě pohlaví na UV záření reagují. Jiné studie prokázaly například skutečnost, že u myších samiček došlo k výraznějšímu zánětu kůže po vystavení UV záření, než tomu bylo u jejich samčích protějšků. A tyto účinky mohou mít vztah k novým zjištěním právě u dermatomyositidy.
Do popisované studie bylo shromážděno celkem 380 pacientů s diagnózou dermatomyositidy či polymyositidy a byly u nich vyšetřeny protilátky. Pacienti s dermatomyositidou mívají pozitivní tzv. antiMi-2 protilátky a již z předchozího výzkumu je známo, že v důsledku UV záření se zvyšují hladiny Mi-2 proteinu, na který se tato protilátka váže. Ve výsledku byla potvrzena souvislost mezi hladinami UV záření a podílem žen s antiMi-2 autoprotilátkami. Přímá příčina však zatím objasněna nebyla, a je tedy jistě zapotřebí dalšího pokračování výzkumu.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.