Denní pomočování není tolik časté jako samovolný únik moči během spánku. Statistiky přesto udávají, že každé čtvrté dítě trpící nočním pomočováním má také epizody denního úniku moči. Děti se většinou naučí používat toaletu mezi 2. a 4. rokem věku. Do té doby je tak denní pomočování naprosto běžnou součástí vývoje. Nicméně problém není vzácností ani v pozdějším věku. Kolem 4 % dětí ve věku 4–12 let také sužují epizody denního pomočování. Příčinou může být nadměrný zápal pro hru, ale třeba i rozvíjející se cukrovka.
Důvodů, proč se vaše dítě pomočuje, může být hned několik. Problém je vždy vhodné konzultovat s dětským lékařem, který vám pomůže odhalit příčinu epizod samovolného úniku moči. Co všechno tedy může zapříčinit denní pomočování?
Neváhejte a dítě ihned převezte k lékaři, pokud se objeví některý z těchto příznaků:
Stěhování do jiného města, první návštěva nové školy, rozvod rodičů nebo šikana. Dětská psychika je velmi křehká a každý nový stresový podnět může značně ovlivnit chování dítěte. Po stresu je zapotřebí pátrat, pokud lékař neprokáže žádné jiné onemocnění, které by mohlo způsobit denní pomočování. Zkuste si vybavit, zda se dítě nezačalo pomočovat právě v souvislosti se vznikem nějaké krušné životní situace. Pro dítě může být velmi stresující i narození nového sourozence. Snažte se od svého potomka dozvědět, zda ho něco netrápí. Děti však často svoje pocity skrývají, a tak můžete pátrat po změně chování například ve škole nebo v zájmovém kroužku.
Denní pomočování je příznakem mnoha tváří. Samovolný únik moči je často projevem vývoje organismu, ale také může stát za rozvojem vážných chorob, jako jsou infekce ledvin nebo cukrovka. V každém případě je lepší navštívit lékaře, který vám pomůže s odhalením pravé příčiny epizod vlhkých nehod.
(holi)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
