Cílem této studie bylo identifikovat klíčové faktory ovlivňující compliance a vytrvalost léčebného schématu u pacientů léčených růstovým hormonem (RH) a následně vytvořit návrhy k optimalizaci intervence pro podporu kontinuálního užívání RH.
Studie zahrnovala 158 dospělých pacientů, 326 adolescentů a 398 rodičů dětských pacientů, kteří v minulosti nebo v současnosti užívali růstový hormon. Byl použit dotazník se 134 otázkami, který zjišťoval pacientovo subjektivní vnímání deficience RH a výsledků léčby, a dále hodnotil kvalitu instruktáže k užívání medikace, porušení compliance a vytrvalost terapie. Compliance byla hodnocena za pomocí frekvence vynechaných dávek RH na podkladě specifických důvodů. Vytrvalost léčby byla definována jako kontinuální terapie RH bez jakéhokoliv přerušení.
Na základě odpovědí v dotazníkovém šetření byli pacienti kategorizováni podle úrovně compliance do tří skupin: vysoce compliantní, příležitostně non-compliantní a non-compliantní/skeptičtí. Non-compliantních pacientů (poslední dvě z výše uvedených skupin) bylo v celé studii 64-77 % ve všech třech hodnocených věkových skupinách, přičemž nejvyšší míru non-compliance vykazovala skupina adolescentů.
Nesprávné vnímání důsledků plynoucích z vynechání dávek růstového hormonu, diskomfort spojený s injekční aplikací, neuspokojení z výsledků terapie a nedostatečný kontakt s ošetřujícím personálem byly spolu s dalšími faktory silně spojeny se sníženou compliance. Dotazníkové šetření týkající se těchto problematických aspektů léčby pak bylo vyhodnoceno jako důležité pro zjišťování pacientských potřeb s možností intervence.
V rutinní edukaci pacientů by proto měl být kladen větší důraz na konečné cíle léčby a vliv compliance na dosažení těchto cílů by měl být brán více v potaz. Ošetřující personál by měl usilovat o přesvědčení a posílení vůle pacientů pečovat o svou chorobu tak, aby bylo dosaženo požadované remise.
(ver)
Zdroj: Rosenfeld R.G, a spol. Endocrine Practice 2008.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
