Dlouhodobé užívání léků potlačujících zánětlivý proces, zejména pak kortikosteroidů, může vést u některých nemocných s Crohnovou chorobou k přibývání na váze. Přesto se tělu nemusí dostávat dostatek důležitých živin. Každé „zaškrcení“ jídelníčku s cílem hubnutí je proto vhodné konzultovat s odborníkem.
Nemocné s Crohnovou chorobou nezřídka ohrožuje nedostatečný stav výživy. Organismu se nedostává potřebné množství živin tak, aby mohl správně fungovat. Nižší příjem cukrů, tuků a bílkovin je nebezpečný zejména u dětí, jejichž růst a vývoj může být takovým strádáním zpomalen. Dospělí trpící střevními záněty bojují spíše s nedostatkem vitamínů a minerálů, který má za následek zhoršení celkového zdraví.
Důvodů nedostatečné výživy při Crohnově chorobě je hned několik. Řada z nich přitom souvisí s momentální aktivitou onemocnění. Každé vzplanutí choroby ve smyslu zánětu a příznaků s ním spojených, jako jsou bolesti břicha a průjmy, obvykle vede ke zhoršení výživy. Tělu ve vytvoření dostatečných zásob základních živin, minerálů a vitamínů brání:
Lidem, kteří trpí Crohnovou chorobou, se často nedostává dostatečné množství zejména:
Následkem takového strádání může být vedle hubnutí také snížený počet červených krvinek neboli anémie či osteoporóza. Proto jsou takto nemocní často nuceni přijímat tyto látky ve formě doplňků stravy.
V případě, že vaším problémem není hubnutí, ale naopak nárůst váhy v důsledku užívaných léků, je vhodné zamýšlenou redukční dietu probrat s lékařem. A to právě z toho důvodu, že ačkoliv organismus uchovává vyšší množství tuků, ostatních pro zdraví nezbytných látek může mít výrazný nedostatek – bylo by tak chybou ho o tyto živiny nepatřičnou dietou dále připravovat.
(veri)
Zdroj: www.uptodate.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
