Léto se blíží a stejně jako všichni ostatní i pacienti s nespecifickými střevními záněty plánují své dovolené a prázdniny. K našim slovenským sousedům stále vyráží mnoho českých turistů. Přinášíme proto pár užitečných rad a tipů, jak dovolenou na Slovensku strávit příjemně, v pohodlí a ve zdraví.
Každý pacient má možnost navštívit svého lékaře a prohovořit s ním plánovanou dovolenou. Požádejte svého lékaře, zda by nemohl sepsat zdravotní záznam vaší nemoci v angličtině, při cestě na Slovensko postačí zápis v češtině. Obzvláště důležitý je popis vašeho zdravotního stavu a také soupis léků, které užíváte. Je výhodou mít poznamenáno nejen, jak se lék nazývá, ale také účinné látky, které obsahuje. Pro dokonalý přehled připojte i záznam o tom, kolik léků užíváte a kdy. Nezapomeňte si s sebou do zahraničí vzít také svůj očkovací průkaz.
Pacientům s nespecifickými střevními záněty (IBD) je také vřele doporučováno vyjednat si vhodné cestovní pojištění, které pokryje všechny případné potíže spojené s IBD. Některé typy pojištění nezahrnují problémy spojené s již dříve existující nemocí. Proto se vždy dobře a detailně informujte. Více obecných rad o cestování pro pacienty s IBD naleznete zde.
Ujistěte se, že s sebou máte dostatečné množství léků. Pro jistotu si vezměte pár navíc pro případ mimořádné situace, ztráty apod.
Spousta volného času, exotické jídlo a pití, bujarý noční život – to vše je velké lákadlo dovolených v zahraničí. Pacient s IBD by však měl v jídle i pití zachovávat střídmost a dodržovat i pravidelný režim spánku. Dovolená takto nemocných by měla být především dobou odpočinku a relaxace. Je velice důležité chovat se i v době volna podobně, jako jsme zvyklí dle svého režimu.
Brynzové halušky v bratislavské restauraci jistě stojí za hřích, je však vždy potřeba zohlednit svůj zdravotní stav a dietní omezení. Každý pacient jistě ví o jídlech, která jeho tělu „nedělají dobře“. Jen proto, že jste na dovolené, nemusíte ochutnat vše, co místní kuchyně nabízí. Důležitý je váš komfort a pohodlí.
(tek)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.