Očekává se, že v roce 2030 bude karcinom pankreatu druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Není to důvod k tomu, aby se již nyní prováděl pomocí dostupných metod celoplošný screening?
Fakt, že něco roste, není dostatečným důvodem k celoplošnému screeningu. My totiž nemáme vhodnou metodu k tomu, abychom mohli nádor vyhledávat v běžné populaci. Metody, které se používají, jsou příliš složité. Zároveň nejsou úplně bez rizik, a hlavně v normální populaci mají množství falešně pozitivních nálezů.
Důsledkem falešné pozitivity je nevhodná operace, která je velice zatěžující. Zjednodušeně řečeno tedy zatím neexistuje vhodná metoda ke screeningu populace. Pokud by se ale osvědčil některý z vyvíjených testů, například právě lipidomický, na jehož testování spolupracujeme s pardubickou univerzitou, tak by se nádor dal vyhledat z krve. Ale tam ještě nejsme.
Karcinom pankreatu bývá dlouho bezpříznakový. Opravdu není možné na něj pojmout podezření v souvislosti s určitými patologickými stavy, ať klinickými nebo laboratorními?
Bohužel není možné najít nádor včas podle klinických symptomů. Nádory jsou lokalizované v různých oblastech slinivky břišní a někteří pacienti mají štěstí, že jejich nádor roste v blízkosti jiné struktury, kde to vyvolá časný projev. Například pokud nádor roste blízko žlučovodu, může ho ucpat, což se u pacienta projeví tak, že zežloutne. Ale obecně lze říct, že příznaky karcinomu pankreatu přicházejí pozdě.
Souvisí karcinom pankreatu s metabolickými onemocněními, jako je kardiometabolický syndrom? Mohou časné intervence například (pre)diabetu, dyslipidémie či MASH/MASLD snížit riziko jeho vzniku?
Nemůžou. Vztah k těmto chorobám prokázaný není. Existuje pojem steatóza pankreatu, ale teprve se zkoumá, zda má vliv na rozvoj karcinomu – pravděpodobně ne. Jediná součást metabolického syndromu, která je spojená s vyšším výskytem karcinomu pankreatu, je obezita.
Jaká je pravděpodobnost, že tento karcinom dostane nerizikový jedinec? Mohou potenciálním pacientům pomoci dostupné komerční genetické testy?
Nerizikový jedinec v běžné populaci má celoživotní riziko karcinomu slinivky 1,6 %. Ta vysoká rizika jsou pak definována číslem 5 % a výš. A tato skupina navíc není homogenní, což znamená, že různí nositelé různých genů mají riziko různé. Jsou lidé, kteří mají riziko zvýšené 10krát a někteří ho mají zvýšené 120krát. Zjednodušeně, když vezmete sto vysoce rizikových osob, pět z nich onemocní karcinomem pankreatu.
Co se týká komerčně dostupných testů – chápu to tak, že jsou běžně dostupné pro lidi v obchodě –, tak takové testy nejsou. Existuje ale genetické vyšetření, které provádějí odborníci sdružení ve Společnosti klinické genetiky. U osob, které jsou v podezření, že by mohly mít genetickou odchylku, kliničtí genetikové vytvoří rodokmen nemocného a zjišťují, zda na základě historie rodiny objevuje nějaká zátěž. Následně rozhodnou, které geny budou testovat, a pacient dostane svůj genetický profil. Testují se například osoby z rodin zatížených výskytem různých nádorů, například prsu.
Co přesně patentovaný lipidomický test LDPC dokáže v krvi detekovat? A je již známo, v jakém období onemocnění by měl být pozitivní – například velikost již přítomného nádoru nebo imunitní reakce na (před)nádorové změny?
V uvedeném testu studujeme takzvaný lipidom, což je soubor několika desítek molekul lipidů, které se vyskytují v krvi. Mají řadu fyziologických funkcí a jsou částí struktur organismu. Víme, že v případě nádoru dochází k určitému posunu v lipidomu. Tento posun dokáží biochemici změřit. Nyní v rámci studie ověřujeme, jestli jsme schopni odlišit časné nádory a zdravé osoby. Víme, že test funguje u lidí s nádory, ale jestli dokáže v běžné populaci odlišit nádorové onemocnění od těch, kteří ho ještě nemají, to právě přinesou výsledky naší studie, které budou k dispozici přibližně za tři roky.
Jak si stojí lipidomický test oproti markeru CA19-9 z pohledu specificity a senzitivity?
Pokud jde o marker CA19-9, tak ten není vhodný k vyhledávání nádoru slinivky břišní, protože jeho vzestup je pozdní. Nastupuje až půl roku před klinickou manifestací choroby, a to nám nestačí. Navíc určitá část populace není schopná vůbec tento marker syntetizovat. Proto je pro běžný populační screening marker CA19-9 sám o sobě nevhodný.
Pokud bude lipidomický test pozitivní, jaký postup čeká pacienta? Bude muset podstoupit biopsii slinivky?
Podle studie, kterou profesor Michal Holčapek z Univerzity Pardubice se svým týmem už publikoval, byla senzitivita a specificita lipidomického testu u lidí s nádorem přes 90 %, což je vynikající výsledek. A my jako klinici jsme velmi rádi, že máme příležitost tento objev ověřit v klinické praxi. V budoucnu, pokud bude lipidomický (krevní) test pozitivní, pacienta čekají zobrazovací metody – bude mu provedena endosonografie, CT nebo magnetická rezonance. Mnoho nemocných lze léčit podle výsledku zobrazovacích metod. V některých případech je pak nutná biopsie, například před indikací chemoterapie.
Do probíhající studie se má zapojit 15 center a přibližně 400 pacientů. V čem je tato studie specifická?
Jedná se o velkou prospektivní multicentrickou studii testující objev českého vědce. Bez ohledu na výsledek se jedná o vynikající organizační úspěch týmu Lipidica.
MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz
