Jen nedávno byly v časopise Hepatogastroenterology publikovány výsledky zajímavé studie zabývající se dopady antivirové terapie. Autoři zmiňované studie se zaměřili na časné účinky terapie peginterferonem alfa-2b s ribavirinem na krevní tlak a s ním spojené parametry kardiovaskulárního rizika, stejně tak jako i na vliv této terapie na inzulinovou rezistenci (IR) u pacientů s chronickou infekcí virem hepatitidy C (HCV).
Do studie bylo zařazeno dvacet devět pacientů s chronickou hepatitidou C (CHC). Před zahájením terapie a následně pak po 1. a 8. týdnu terapie proběhlo u těchto pacientů ambulantní 24hodinové měření krevního tlaku (ABPM). Ve stejných časových bodech byl u účastníků studie vyšetřen lipidový profil, IR, body mass index (BMI), kompletní krevní obraz a hladiny aminotransferáz.
Patnáct z 29 pacientů trpělo hypertenzí ještě před zahájením terapie. Záznamy ABPM (denní, noční, průměrný systolický i diastolický krevní tlak) při vstupu do studie a v 1. a 8. týdnu terapie neprokázaly žádné signifikantní změny. U hypertenzních pacientů nebyly rozdíly hodnot mediánu systolického i diastolického krevního tlaku při vstupu do studie, v 1. a 8. týdnu statisticky významné. Po 8. týdnu terapie však došlo k signifikantnímu poklesu hladiny celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu, HDL-cholesterolu, hemoglobinu, leukocytů, trombocytů a poměru AST/ALT (p < 0,05). Došlo k signifikantnímu vzestupu hladiny triglyceridů v séru (p < 0,0001) a ke snížení inzulinové rezistence vypočtené podle modelu homeostázy HOMA-IR (p = 0,07).
Závěrem lze shrnout, že terapie peginterferonem alfa-2b s ribavirinem nevedla ke zvýšení krevního tlaku u hypertenzních i normotenzních pacientů s CHC v počátečním období léčby. Tato léčba vedla u pacientů s CHC k časným, ale nesignifikantním změnám inzulinové rezistence.
(mik)
Zdroj: Taskoparan M, et al. Early effect of peginterferon alpha-2b plus ribavirin treatment on blood pressure and insulin resistance in patients with chronic hepatitis C. Hepatogastroenterology 2011;58(107-108):875-879.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
