Substituční terapie v odvykací léčbě pacientů závislých na opiátech představuje základní a nejúčinnější přístup vedoucí k možnosti trvalé abstinence. Nákladová výnosnost tohoto řešení je nevyvratitelná. Problémem však stále zůstává možnost zneužívání metadonu, který je díky svému potenciálu dostupný v ČR jen na několika málo vybraných místech. Jako velmi slibná alternativa se z tohoto pohledu jeví kombinovaný přípravek obsahující jak buprenorfin, tak naloxon, u kterého je riziko zneužití podstatně menší. Klíčovým problémem nahrazení metadonu kombinací buprenorfin/naloxon však byla absence relevantní srovnávací studie.
V 17 týdnů trvající dvojitě zaslepené studii byl podáván buď buprenorfin s naloxonem v nižších (8/2 mg) a vyšších (16/4 mg) dávkách, nebo metadon (nižší dávky 45 mg, vyšší 90 mg denně). Celkově bylo ve studii zahrnuto 256 pacientů. Míra abstinence byla hodnocena pomocí testování přítomnosti opiových metabolitů v moči. Compliance, užívání neopiátových drog a průměrné dosažené skóre na škále Addiction Severity Index se mezi jednotlivými skupinami nelišily.
Procento abstinujících pacientů se v příslušných dávkových režimech mezi skupinami s užívajícími buprenorfin s naloxonem či metadon nelišilo. Abstinence opakovaně dosažená při dvanácti po sobě následujících měřeních se rovněž mezi výše uvedenými skupinami nelišila. Signifikantně vyšší míra abstinence však byla zaznamenána vždy u vysokodávkových režimů ve srovnání s nízkodávkovými substitučními schématy.
Studie tedy jednoznačně poukazuje na to, že kombinace buprenorfin/naloxon je vzhledem k míře dosažené abstinence plnohodnotnou alternativou doposud široce využívaného metadonu. Oproti metadonu má však tato alternativa výhodu v podstatně vyšší dostupnosti pro pacienty díky intravenózní nezneužitelnosti a možnosti administrace prostřednictvím předepisujícího lékaře.
(dre)
Zdroj: Kamien JB, a spol. Heroin Addict Relat Clin Probl 2008;10(4):5–18
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
