Až pětina osob, které trpí na migrény, popisuje před samotným záchvatem takzvanou auru. Jedná se často o nejrůznější zrakové jevy (blikání, vlnění nebo záblesky v zorném poli). Následuje vlastní bolest hlavy, která bývá jednostranná, pulzující a zvýrazňuje se při tělesné námaze. Migréna bývá často provázena nevolností, zvracením, nesnášenlivostí ostrého světla a hluku. Rozvoj migrenózní bolesti hlavy může souviset s menstruací, stresem, hladověním a dalšími faktory. K léčbě lehké migrény postačí běžně dostupné léky proti bolesti, a to nejlépe v rozpustné formě (paracetamol, ibuprofen, kyselina acetylsalicylová). V těžších případech se užívají takzvaná antimigrenika, léky, které jsou vázány na lékařský předpis.
Tento typ bolesti hlavy bývá popisován jako tupá bolest nebo tlak v hlavě. Tenzní bolest hlavy je spíše obtěžující, než že by dotyčného výrazně omezovala v běžných činnostech. Ani zvracení není přítomno, nevolnost se vyskytuje jen výjimečně. Dotyčný však často trpí úzkostmi a napětím, které mohou tenzní bolest hlavy provokovat. Častá je také souvislost se ztuhlostí šíjových svalů. V terapii tohoto typu hlavy se vedle běžně dostupných léků proti bolesti (obtíže rychle ustupují například po ibuprofenu) uplatňují také léky pro uvolnění svalového napětí, antidepresiva, psychoterapie a relaxační cvičení.
Dalším typem bolestí hlavy jsou ty, kdy lze vypátrat konkrétní příčinu obtíží. Bolest hlavy může být spojena s:
Nepoznaná, intenzivní, dlouhodobá či jinak se vymykající bolest, než jakou znáte, by měla být vyšetřena lékařem. Může totiž upozorňovat na přítomnost onemocnění, které je třeba co nejrychleji léčit.
(veri)
Zdroj:www.solen.cz
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
