Karcinom jater je pátou nejčastější malignitou na světě. Současně patří k nejnebezpečnějším nádorům, zejména proto, že diagnóza bývá obvykle stanovena pozdě. K vysoké mortalitě tak přispívá zejména to, že není k disposici spolehlivý screeningový test, a také to, že tumor sám zůstává dlouho asymptomatický. Pokud je diagnóza stanovena pozdě, mnoho možností k léčbě nezbývá, a prognóza je proto špatná.
Hepatolog Dr. Claus Fimmel se zabývá studiem proteinu, jenž by se mohl již brzy stát novým efektivním nástrojem k časné diagnóze karcinomu jater u skupiny vysoce rizikových pacientů. Dle závěrů několika studií lze tento protein spolehlivě prokázat v krvi pacientů s karcinomem jater.
V současné době je při screeningu rizikových pacientů využíván alfa-fetoprotein (AFP). Tento marker má bohužel řadu nedostatků. Nejen že ne vždy se jím podaří detekovat rakovinu jater včas, ale často poskytuje falešně pozitivní výsledky.
Nový studovaný protein je znám pod názvem Golgi protein-73 (GP73) a byl poprvé objeven v laboratoři Dr. Fimmela v r. 1998. Následně bylo provedeno několik studií, jež prokázaly, že hladina tohoto proteinu je u pacientů s karcinomem jater konstantně vyšší ve srovnání se zdravými jedinci. U ostatních nemocí zůstávaly hodnoty proteinu nízké.
Podle Dr. Fimmela vše nasvědčuje tomu, že bude brzy rozpoznán mechanismus, který spouští produkci GP73, což bude mít zásadní význam v diagnostice nádoru jater. Dosud bylo v různých částech světa na přítomnost GP73 testováno 1 000 pacientů v různých stadiích jak onemocnění jater, tak i jiných onemocnění.
Protein GP73 je v současné době testován v několika studiích. Největší studie proběhla v Číně, kde je karcinom jater velmi častý v důsledku hojného výskytu hepatitidy B. Obdobně v USA je značný výskyt hepatitidy C, a tudíž lze očekávat vzestup incidence cirhózy v příštích 20 letech a v důsledku toho pak i vzestup incidence rakoviny jater. Pacient, který trpí cirhózou 20 let, má 20% riziko, že u něj dojde k rozvoji rakoviny jater.
(jos)
Zdroj:
Hepatology. 2009 May; 49 (5): 1421–3
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.