Pacientů s celiakální sprue celosvětově přibývá. Prodej bezlepkových potravinářských výrobků však narůstá mnohem rychleji. Průzkum provedený u 1500 Američanů ukázal důvody, proč zdraví lidé volí bezlepkovou stravu. Dr. Norelle Reillyová z oddělení dětské gastroenterologie a centra pro celiakii při Kolumbijské univerzitě v New Yorku uvádí ve svém článku publikovaném v květnu 2016 v The Journal of Pediatrics, proč není taková strava pro lidi bez celikální sprue a bez alergie na lepek přínosem, ale spíše naopak.
Pacientů s celiakální sprue celosvětově přibývá. Prodej bezlepkových potravinářských výrobků však narůstá mnohem rychleji. Průzkum provedený u 1500 Američanů ukázal důvody, proč zdraví lidé volí bezlepkovou stravu. Dr. Norelle Reillyová z oddělení dětské gastroenterologie a centra pro celiakii při Kolumbijské univerzitě v New Yorku uvádí ve svém článku publikovaném v květnu 2016 v The Journal of Pediatrics, proč není taková strava pro lidi bez celikální sprue a bez alergie na lepek přínosem, ale spíše naopak.
Celiakální sprue (glutenová enteropatie) je geneticky dané autoimunitní onemocnění a jedinou léčbou je doživotní absence glutenu ve stravě. Dalším důvodem pro bezlepkovou dietu je alergie na lepek. V roce 2015 muselo dodržovat striktní bezlepkovou dietu 0,5 % Američanů, ovšem 25 % uvádělo, že nakupuje potraviny bez lepku. Jako důvod, proč jí bezlepkovou stravu, uvedlo 26 % dotázaných, že jde o „zdravější alternativu“, 19 % chtělo „zlepšit zdraví zažívacího traktu“, 10 % mělo příbuzného s glutenovou enteropatií a pouze 8 % mělo skutečně intoleranci lepku. Celých 35 % dotázaných neuvedlo pro volbu bezlepkové stravy žádný důvod.
Jak uvedla dr. Reillyová, rodiče někdy dávají svým dětem bezlepkovou stravu, protože se domnívají, že tak zabrání rozvoji celiakální sprue nebo že jde o zdravější typ stravy, který nemá žádná rizika, aniž by nechali své dítě vyšetřit nebo se předem poradili s dietologem. Tato mylná přesvědčení je podle ní třeba vyvrátit.
Vyhýbání se glutenu často znamená volbu potravin s vyšším obsahem tuku, cukru a kalorií, což může přispívat ke vzniku obezity nebo prediabetu. Bezlepková dieta také může vést k nedostatku některých mikronutrientů, zejména vitaminů B, folátů a železa, protože bezlepkové potraviny často nebývají fortifikované. Mylná je rovněž představa, že lepek je toxický. Naopak, konzumace výrobků z rýžové mouky může zvýšit přívod arzénu, který rýže ve zvýšené míře absorbuje.
Někteří lidé se také domnívají, že pokud má někdo z jejich příbuzných celiakii, měli by se také vyhýbat lepku, aby se choroba nevyvinula i u nich. Dr. Reillyová zdůrazňuje, že pro zdravé příbuzné ani zdravé děti osob s celiakií není bezlepková dieta přínosem. Neexistují žádné důkazy o tom, že by absence glutenu ve stravě u dítěte bez potvrzené diagnózy glutenové enteropatie nebo alergie na lepek byla nějak prospěšná, naopak dokonce může ztížit diagnózu celiakie.
Bezlepkové potraviny navíc bývají dražší, a proto můžou zatížit rodinný rozpočet. U dětí, které nejedí potraviny obsahující lepek, také byla popsána sociální izolace.
Jak vyplývá z uvedeného, bezlepková dieta u osob bez celiakální sprue a alergie na lepek může znamenat větší riziko než přínos a může snižovat kvalitu života. Rodiče by měli být poučeni o možných zdravotních, nutričních, sociálních a finančních důsledcích zbytečného zavádění bezlepkové stravy.
(zza)
Zdroj: Reilly N. R. The gluten-free diet: Recognizing fact, fiction, and fad. J Pediatr 2016 May 10, pii: S0022-3476(16)30062-2, doi: 10.1016/j.jpeds.2016.04.014 [Epub ahead of print].
