Široce a bezpečně využívané rostlinné extrakty mohou působit také protizánětlivě a jednoho dne by se daly využít k léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) nebo jiných zánětlivých postižení. Kromě CHOPN existuje poměrně naléhavá potřeba nových terapeutických možností i k léčbě dalších chronických zánětlivých nemocí, mezi něž patří například otitis media, astma, revmatoidní artritida, psoriáza nebo ateroskleróza.
Důvodem je to, že nejúčinnější a nejvíce používané léky – kortikoidy – mají řadu závažných nežádoucích účinků. Mezi nimi můžeme jmenovat postižení jater nebo také supresi imunitního systému a tím zvýšenou pravděpodobnost infekcí.
Ve studii publikované v květnu v odborném periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences popsali lékaři z univerzity v Rochesteru, že vinpocetin, tedy přírodní produkt získávaný z rostliny barvínku, je účinnou protizánětlivou látkou. Tento jeho účinek byl prokázán testováním na myším modelu plicního zánětu. A výsledky studie jsou pozitivní. Ukazují, že vinpocetin významně redukuje zánět a na rozdíl od kortikoidů nemá závažné nežádoucí účinky.
Vinpocetin je dobře známý přírodní produkt, který byl objeven již před 30 lety a je v současnosti využíván jako doplněk stravy při prevenci a léčbě kognitivních poruch. U této léčby nejsou žádné důkazy o její toxicitě nebo významných vedlejších účincích u lidí. Dřívější studie stran dalších terapeutických možností na tomto poli tak příznivé nebyly. Většina léků totiž selhala ne kvůli své účinnosti, ale právě kvůli bezpečnosti. A bezpečnostní profil vinpocetinu je vynikající.
Vinpocetin snižuje zánět zacílením aktivity specifického enzymu IKK. Ten je zodpovědný právě za regulaci zánětu, a to cestou aktivace klíčového proteinu NF-κB (= nukleární faktor kappa B). Přímou inhibicí IKK je vinpocetin schopen “vypnout” NF-κB, který za normálních okolností produkuje prozánětlivé molekuly způsobující zánět. A zastavením aktivity NF-κB je nakonec zastaven i zánět.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
