Jak vyplývá z poměrně nedávno publikovaného článku, je psoriáza spojována s aterosklerózou, která je zase charakterizována zvýšenou prevalencí ischemické choroby srdeční, cerebrovaskulárního postižení, postižení periferních arterií a zvýšenou mortalitou.
Psoriáza postihuje téměř 2–3 % světové populace, včetně celých 7 miliónů Američanů. Kromě svých dopadů na kůži je spojována ještě s artritidou, depresemi a nižší kvalitou života. Patří mezi systémové zánětlivé choroby a v mnoha ohledech se podobá i ostatním zánětlivým autoimunitním nemocem. A stejně jako je u revmatoidní artritidy nebo systémového lupus etythematodes zvýšené riziko infarktu myokardu, tak by i u psoriázy mělo být toto riziko zohledněno.
V následující studii lékaři analyzovali záznamy od celkem 3 236 pacientů s psoriázou a 2 500 pacientů bez ní. Pacienti s psoriázou byli o něco málo starší než kontrolní skupina bez psoriázy (67,9 roku vs. 65,1 roku) a častěji se jednalo o muže (95,5 % vs. 88,2 %). U obou skupin byl kontrolován věk, pohlaví, anamnéza hypertenze, diabetu, dyslipidémie a kouření, přičemž u skupiny s psoriázou byla mnohem častěji zjištěna diagnóza aterosklerózy. Pacienti s psoriázou měli rovněž častěji druhotné diagnózy jako ischemickou chorobu srdeční, cerebrovaskulární postižení nebo postižení periferních tepen.
Tento výsledek není překvapivý vzhledem k systémovému charakteru aterosklerózy, která má významné a dalekosáhlé klinické dopady. Všechna zmíněná vaskulární postižení představují podstatnou finanční zátěž pro systém zdravotní péče a jsou také častou příčinou invalidity či úmrtí. I ve zmíněné studii bylo zjištěno vyšší procento úmrtí u pacientů s psoriázou než u kontrolní skupiny (19,6 % vs. 9,9 %).
Jsou samozřejmě zapotřebí ještě další studie, aby se osvětlilo, zda agresivní léčba rizikových kardiovaskulárních faktorů nebo psoriázy povede u těchto pacientů ke zlepšení aterosklerózy. V současnosti však autoři studie doporučují u pacientů s psoriázou ostražitost, screening kardiovaskulárních rizikových faktorů a případně podávání aspirinu.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
