Rekurence viru hepatitidy C (HCV) v jaterním štěpu vede u pacientů po ortotopické transplantaci jater (OTL) k opětovnému vzniku cirhózy až ve 40 % případů. Těžká rekurence hepatitidy C v jaterním štěpu je indikací ke kombinované antivirové terapii pegylovaným interferonem s ribavirinem (PegIFN / RBV).
Němečtí gastroenterologové nedávno publikovali výsledky zajímavé retrospektivní studie, jejímž cílem bylo identifikovat pacienty, kteří by z této antivirové terapie těžili nejvíce. Autoři se zároveň snažili zhodnotit, jestli by bylo její časné zahájení po provedení transplantace jater dostatečně účinné v dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR). Mimo jiné byly v průběhu studie analyzovány i faktory asociované se SVR.
Do studie bylo zařazeno celkem 83 HCV pozitivních transplantovaných pacientů léčených PegIFN / RBV. Autoři se v analýze zaměřili jak na účinnost terapie, tak na pokles virové kinetiky.
Celkem 41 z 83 (49,4 %) pacientů se stalo HCV RNA-negativními. SVR bylo dosaženo u 26 z 83 (31,3 %) pacientů. Pokles virové nálože nejméně o dva decimální řády (n = 47) ve 12. týdnu významně koreloval s odpovědí na konci léčby. Jedenáct pacientů s časnou virologickou odpovědí (EVR) nebylo schopno dosáhnout negativity sérové HCV RNA, zatímco pět pacientů dosáhlo SVR bez poklesu virémie o 2 dekadické logaritmy. Nejvyšší prediktivní hodnotou pro SVR byla nedetekovatelná virémie v 24. týdnu (92 %).
Výsledný účinek kombinované antivirové terapie v případě reinfekce HCV po ukončení léčby lze nejlépe odhadnout dle virologické odpovědi ve 24. týdnu. U příjemců jaterního transplantátu s detekovatelnou HCV RNA ve 12. týdnu se vzhledem k vysokým hodnotám SVR jeví protokol prodloužené terapie jako efektivní.
(mik)
Zdroj: Prolonged treatment with pegylated interferon alpha 2b plus ribavirin improves sustained virological response in chronic hepatitis C genotype 1 patients with late response in a clinical real-life setting in Japan. Hepatol Res. Publikováno on-line před tiskem dne 25. 9. 2009. DOI: 10.1111/j.1872-034X.2009.00567.x
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
