Vědci z univerzity v Grenoblu ověřili, že kardiorespirační aerobní cvičení je u pacientů se stabilní revmatoidní artritidou bezpečné. Naopak – pravidelná fyzická aktivita vedla ke zlepšení funkčnosti, zmírnění bolestí kloubů a zvýšení kvality života. Závěry tohoto výzkumu budou publikovány v červencovém vydání odborného časopisu Arthritis Care and Research.
Dle studií hodnotících kvalitu života ve vztahu ke zdraví (HRQL, health-related quality of life) bylo zjištěno, že pacienti s revmatoidní artritidou (RA) popisují o 40 % častěji chatrné zdraví a mají dvakrát častěji limity v pohybu ve srovnání s pacienty bez RA. Současná studie, vedená lékařem A. Bailletem, se zabývala průzkumem abstrakt, která se týkala dopadu aerobní aktivity na stav pacientů s RA. Analyzováno bylo 14 studií a metaanalýza zahrnovala celkem 510 pacientů z cílové skupiny a 530 kontrolních subjektů. Účastníci studií měli průměrný věk 44–68 let a délka trvání RA byla v rozmezí 1–16 let. Srovnávány byly parametry HRQL, výsledky v HAQ (Health Assessment Questionnaire), počet postižených kloubů a bolest hodnocená prostřednictvím vizuální analogové škály (VAS).
Výsledky prokázaly, že pacienti se stabilní RA mohou mít z pravidelné aerobní aktivity prospěch. Tato aktivita se zdá bezpečná a její účinky, byť nevelké, pomáhají snižovat bolesti kloubů a zlepšovat jejich funkčnost. Metaanalýza pak prokázala, že cvičení zlepšuje kvalitu života, HAQ skóre a VAS skóre.
Americká revmatologická společnost v současnosti doporučuje 150 minut aerobní aktivity mírné intenzity každý týden. Bezpečné formy aerobního cvičení jsou například chůze, tanec a cvičení ve vodě. Z mnoha dalších pozitiv vedou také ke zlepšení spánku, nálady nebo k úpravě hmotnosti.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
